S Václavem a Olgou Havlovými se fotograf Bohdan Holomíček seznámil už v roce 1974. Od té doby je pojilo celoživotní přátelství. Zároveň se stal dokumentátorem společenských a kulturních událostí nejen na jejich venkovském sídle Hrádečku v Podkrkonoší. Při příležitosti 5. výročí úmrtí prvního českého prezidenta Bohdan Holomíček formou projekce svých fotografií představí Václava Havla jako člověka, občana, disidenta. Prostor dostane i část dosud nezveřejněných fotografií ze Setkání sedmi prezidentů v Litomyšli v roce 1994. Snímky ze života Václava Havla Holomíček představí v neděli 18. prosince od 17.00 hod. v zámeckém pivovaru v Litomyšli.

V souvislosti s Holomíčkovou tvorbou se často mluví o fotografickém deníku se subjektivním pohledem na nedávné české dějiny, kdy každá fotografie je samostatným mikropříběhem. Ten v rámci projekce navíc autor doprovodí svými vzpomínkami a komentářem. Holomíček totiž nafotil nespočet lidí, od těch „obyčejných“ až po známé osobnosti disentu. „Zajímám se o všechny lidi,“ odpověděl Bohdan Holomíček na otázku Českého rozhlasu, co ho zaujalo právě na osobnosti Václava Havla. „A protože jsem nevěděl, kdo to je, ani že píše, tak jsem na to takhle nemyslel. Člověk se zajímal o to všechno, co se kolem něj děje normálně, tak to bylo příjemné zpestření,“ dodal Holomíček. Své pobývání ve společnosti osobností neoficiální kultury pak hodnotil slovy: „Měl jsem dost velký předstih, že jsem u toho byl a velké štěstí. Já si toho hrozně vážím. Ono to tak přirozeně vyplynulo samo, ale, bohužel, mně je líto, že jsem toho nestihl víc.“ Fotograf Bohdan Holomíček je živou legendou. Jeho jméno vyslovují teoretici fotografie jedním dechem se jmény jako Koudelka, Kratochvíl, Tmej. Fotoaparát prakticky neodkládá a jeho objektiv zaměřuje všude tam, kde je život.

Ve výroční den úmrtí si budou moci lidé připomenout Václava Havla také u voskové plastiky ve tvaru srdce ve sklepení litomyšlského zámku. Expozice bude v neděli 18. prosince otevřena od 13.00 do 19.00 hod., od 16.00 hod. budou přítomni i autoři proslaveného díla Lukáš Gavlovský a Roman Švejda.