Během něj organizace proinvestovala o 600 milionů Kč více než v předchozím roce. Jen do modernizace železniční infrastruktury vložila téměř 20 miliard Kč (přesně 19,605 miliardy Kč).

K nejvýznamnějším zdrojům krytí patřily národní (přes 11,5 mld. Kč), následně evropské prostředky z programů OPD2 (přes 5,2 mld. Kč) a CEF (přes 2,7 mld. Kč). V několika případech organizace využila i drobné příspěvky krajů, měst a obcí. Zároveň i v loňském roce pokračoval trend růstu finančních prostředků vynakládaných do přípravy dalších staveb. „Z hlediska všech dotačních prostředků jsme dokázali využít téměř 99,8 % maximálního limitu všech disponibilních finančních zdrojů,“ uvádí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Mezi klíčové stavby, které Správa železnic v loňském roce odstartovala, patří elektrizace tratí Uničov – Olomouc (4,8 mld. Kč) a Šakvice – Hustopeče u Brna (1,7 mld. Kč), na čtvrtém koridoru modernizace úseku Soběslav – Doubí u Tábora (4,9 mld. Kč), optimalizace trati Praha-Smíchov – Černošice (3,7 mld. Kč) nebo Lysá nad Labem – Čelákovice (1,8 mld. Kč).

Do provozu se pak podařilo uvést 91,2 km modernizovaných traťových úseků. Jde například o stavby: Optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice (21,0 km), Modernizace trati Rokycany – Plzeň (14,1 km), Uzel Plzeň, 2. stavba - přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská (5,6 km) nebo Zvýšení traťové rychlosti v úseku Řikonín – Vlkov u Tišnova (9,9 km).

Správě železnic se v uplynulém roce také podařilo úspěšně ukončit rok trvající výluku na brněnském hlavním nádraží. Tam probíhala rozsáhlá rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, přestavba dvou historických mostů a části staničního kolejiště zahrnující výměnu dvaadvaceti výhybek. Cena celé rekonstrukce přesáhla 2 mld. Kč.

Významným výsledkem konce roku 2019 je pak získání prvních dvou pravomocných rozhodnutí o umístění stavby v projektu železničního spojení Praha – Letiště Václava Havla – Kladno a schválení tří studií proveditelnosti (SP). Jde konkrétně o SP nové trasy Praha – Beroun/Hořovice ve variantě C-I odpovídající rozsahu projektu nové, převážně tunelové trati s maximální traťovou rychlostí 200 km/h. Dále byla schválena aktualizace SP modernizace trati Plzeň – Domažlice – státní hranice ve variantě 3b a jako poslední byla schválena SP Praha – Mladá Boleslav – Liberec ve variantě Deko.

Pokračovaly další významné opravy tratí

Do oprav a údržby vynaložil manažer infrastruktury celkem 10,664 miliardy Kč. V červnu byla dokončena významná oprava části Posázavského Pacifiku mezi Ledečkem a Zručí nad Sázavou za 687 milionů Kč. Díky tomu se podařilo obnovit úsek částečně vyloučený vlivem množství defektoskopických vad a také odstranit pomalé jízdy. Na tuto opravu následně navázala renovace tří výpravních budov – v Ledečku (8,5 mil. Kč), Kácově (7,1 mil. Kč) a Zruči nad Sázavou (4,7 mil. Kč). Další důležitou akcí byla oprava úseku Železný Brod – Tanvald za 411 milionů Kč. Správa železnic zde kromě prací na železničním svršku a spodku provedla také úpravu nástupišť ve stanici Velké Hamry a v dalších třech zastávkách.

Příprava pilotních úseků vysokorychlostních tratí nabrala na obrátkách

Správa železnic v uplynulém roce pokročila v přípravě pilotních úseků VRT. Uzavřela smlouvu o spolupráci s francouzskou SNCF na přípravě výstavby VRT v ČR. S využitím unikátní metody Best Value Approach/Best Value Procurement vybrala zhotovitele Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati (Brno) – Přerov – Ostrava. Příprava se přesunula i do terénu. V rámci geodetického zaměřování území mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem, Modřicemi a Šakvicemi a mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany se začalo pracovat na podkladech pro až 130 km nových tratí. V závěru roku byl také vyhlášen tendr na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí prvního pilotního úseku VRT Praha-Běchovice – Poříčany.

Do rekonstrukcí a oprav výpravních budov šly rekordní částky

Novou podobu získaly v loňském roce desítky výpravních budov po celé republice. Na obnovu nádražních budov se vynaložila v roce 2019 rekordní částka. Z celkové sumy přesahující 1,5 miliardy Kč bylo určeno na opravy více než 1,1 miliardy, na přípravu a realizaci rekonstrukcí se použilo více než 480 milionů. Významnou opravou prošla například budova v Kolíně (76,8 milionu Kč), ve Frýdku Místku (16 milionů Kč) nebo v Českém Krumlově (9,9 milionu Kč).

Přístupnější nádraží pro osoby se zdravotním postižením

Díky investiční činnosti zvýšila Správa železnic počet vlakových stanic, zastávek a výpravních budov přístupných pro osoby se zdravotním postižením. V rámci osmnácti vloni dokončených staveb jsou nově plně bez bariér například přístupy na nástupiště ve stanicích a zastávkách mezi Řikonínem a Vlkovem u Tišnova, v Poříčanech nebo do výpravních budov v Přibyslavi a Břeclavi. V dalších letech se osobám se zdravotním postižením nádraží ještě více zpřístupní. Do roku 2025 má Správa železnic v plánu zvýšit počet bezbariérových nástupišť na páteřních tratích o více než 30 %.

Kontroly mostů z předpjatého betonu

V loňském roce pokračovala Správa železnic také v kontrolách mostů z předpjatého betonu, které zahájila v roce 2018 po kolapsech mostních konstrukcí v Evropě a v ČR. Podrobnější diagnostikou a statickým posouzením zatím prošlo první 36 mostů. Finální výsledky budou k dispozici během letošního roku, kdy je také plánována kontrola dalších 27 mostů a tím i dokončení celého programu. Jedná se o preventivní opatření a předpokládá se, že také u těchto mostů budou potvrzeny technické a provozní parametry a bude vyloučeno riziko vzniku kritických závad a poruch.

Nové logo a webové stránky

V souvislosti s užíváním nového loga jsme zahájili rebranding, spustili nové webové stránky a v průběhu roku jsme je doplnili o nové funkcionality, takže naši zákazníci i cestující najdou na webových stránkách vyhledávač spojení všech osobních dopravců, polohu vlaku a informace o jednotlivých nádražích včetně bezbariérového přístupu. V souvislosti s rozsáhlou modernizací železniční infrastruktury a přípravou projektů aktivně informujeme na webu o plánovaných stavbách, velkých infrastrukturních projektech včetně VRT a implementace ETCS.

Jízdní řád 2020

Nový jízdní řád, který vstoupil v platnost v polovině prosince loňského roku, s sebou přinesl řadu novinek a změn. Šlo především o více objednaných vlaků, větší plejádu alternativních dopravců a také přečíslování tratí, které přineslo přehledné a logické uspořádání. I přesto zvládla Správa železnic přípravu nového jízdního řádu komplexně a bezchybně, což prokázala i následná praxe.