Podle zákona o léčivech se jedná o mimorozpočtové příjmy převáděné na zvláštní účet, které používá SÚKL pro zajištění své činnosti, pokud nelze tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů.

Rozpočtování a účtování o těchto konkrétních mimorozpočtových prostředcích není v právních předpisech upraveno. NKÚ navrhovaný způsob účtování však také nemá oporu v zákoně o rozpočtových pravidlech, což SÚKL opakovaně namítal. SÚKL je tedy přesvědčen, že mu NKÚ navrhuje způsob účtování v rozporu se zákonem. SÚKL proto již v průběhu kontroly v loňském roce zahájil jednání s MZČR a MFČR, které mají směřovat k vyjasnění metodiky účtování o mimorozpočtových zdrojích.

SÚKL tedy odmítá závěr NKÚ, že takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL.

Informační systémy SÚKL byly budovány a řízeny nekoncepčně

SÚKL si je této skutečnosti vědom, a proto byly bezprostředně po nástupu ředitele Zdeňka Blahuty do funkce zahájeny práce na koncepci, vč. povinné atestace systému řízení. Díky snaze současného vedení byl tento dlouhodobý nedostatek SÚKL napraven.

Postup budování Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER)

CÚER spravuje SÚKL v souladu se zákonem o léčivech.

Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání. Povinnost elektronického předepisování byla zákonem stanovena k 1. 1. 2015, následně došlo k odložení na 1. 1. 2018. Od počátku roku 2018 bude e-preskripce povinná. Další vynaložené náklady SÚKL v této souvislosti jsou tedy nezbytné, a to právě pro zajištění povinné e-preskripce. Aby SÚKL nevynakládal nepřiměřeně vysoké prostředky, v rámci otevřeného výběrového řízení připravuje řešení, které bude řádově levnější a bude plně vyhovovat povinné elektronické preskripci a všem technickým a bezpečnostním požadavkům.

NKÚ hodnotil stav vypořádání autorských práv, o němž se v současné době vede soudní řízení. SÚKL je přesvědčen, že do skončení soudního sporu není na místě tvrdit, že měl SÚKL situaci předvídat. Je tedy předčasné činit jakékoliv závěry, zda vypořádání či nevypořádání autorských práv ovlivnilo či neovlivnilo vývoj CÚER. V této věci nelze předjímat rozhodnutí nezávislého soudu.

Již počátkem roku 2016 začalo fungovat náhradní řešení elektronické preskripce. U aplikace, která zajišťuje tuto elektronickou preskripci, má SÚKL nejširší možné licenční oprávnění, které umožňuje i další rozvoj a správu tak, aby bylo zamezeno tomu, že bude SÚKL závislý na jednom konkrétním dodavateli. Považujeme za nutné podotknout, že obě předběžná opatření byla následně ze strany Vrchního soudu shledána jako nezákonná.

SÚKL zásadně odmítá, že svým jednáním způsobil krajně naléhavý případ, který mohl předvídat. Naopak, SÚKL od roku 2014 podnikal veškeré možné kroky k řešení všech sporných oblastí ve věci autorských práv. Právě tyto snahy řešit stav vedly k vyostření situace a následně k osočení SÚKL, že nevyužívá aplikace v souladu se smluvními závazky a poškozuje tak domnělého autora. SÚKL nemohl v žádném případě předvídat, že dodavatel servisních prací se prohlásí za autora aplikací a nemohl ani předvídat nezákonné rozhodnutí Městského soudu v Praze, které SÚKL zakázalo používat vybrané systémy. Tyto skutečnosti tak postavily SÚKL do situace, kdy bylo nutné používání aplikací zastavit a zajišťovat náhradní řešení. SÚKL by byl schopen, tak jak bylo naplánováno, realizovat všechny kroky v rámci otevřeného výběrového řízení.

Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné. Závěry, které jsou ve zprávě uvedené, se týkají období od roku 2008 do roku 2014, a je jednoznačně vidět, že od roku 2014, po nástupu Zdeňka Blahuty do funkce, došlo k radikální změně přístupu k IT systémům s cílem zabránit stavu závislosti na jednom konkrétním dodavateli.

Nekoncepční řízení IS a ICT vedlo k porušení autorského zákona

SÚKL si je těchto skutečností vědom. S nástupem Zdeňka Blahuty do funkce bylo zahájeno intenzivní a systémové řešení vedoucí k dohodě o narovnání, která v konečném důsledku ušetřila státu nemalé finanční prostředky v řádu stovek milionů korun.

Další dílčí nedostatky zjištěné ze strany NKÚ

Již během kontroly došlo ze strany SÚKL k nápravě.