Vzhledem k tomu, že se v uvedených případech jedná o nákazu u volně žijících ptáků, nepřijímají se mimořádná veterinární opatření, nicméně SVS varuje před stálým rizikem zavlečení nákazy do chovů drůbeže a apeluje na chovatele, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti. Podobné hromadné úhyny racků, za kterými stojí ptačí chřipka, se v poslední době objevily v několika evropských zemích.

U Mutěnických rybníků na jižní Moravě došlo k úhynu přibližně stovky racků chechtavých. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Jihlava následně potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku. Nákaza se prokázala rovněž u přibližně 60 uhynulých racků u Hobšovického rybníka nedaleko Velvar na Kladensku. Vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1 potvrdilo vyšetření v SVÚ Praha.

„V případech, kdy se ptačí chřipka objeví u volně žijících ptáků, SVS nepřijímá mimořádná veterinární opatření. V zasažených lokalitách však informujeme chovatele drůbeže o výskytu nákazy a nutnosti dodržovat pravidla biologické bezpečnosti. Důležité je zejména zamezit kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky, kteří jsou zdrojem nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Při srovnávání současné nákazové situace, týkající se ptačí chřipky, s loňským rokem je na místě uvést, že letošní vlna nákazy je silnější. Od počátku letošního roku SVS eviduje devět výskytů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. V případě nálezu hromadného úhynu divokých ptáků SVS doporučuje s uhynulými ptáky nemanipulovat a tuto skutečnost neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

Podobné abnormální hromadné úhyny racků hlásí z nedávné doby několik dalších států, např. Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie. Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků. Riziko nákazy u drůbeže se může v následujících měsících zvýšit, protože rackové se rozšiřují ve vnitrozemí kontinentu, a mohou se tak objevovat i v oblastech s chovy drůbeže.