„Technologii na dnešní ukázku archeometalurgie jsme si připravovali už včera odpoledne, dnes jsme tu od rána od čtyř hodin. Podařilo se nám vyrobit zhruba pětikilovou železnou houbu. Použili jsme k tomu 17 kilogramů rudy a přes 40 kilo uhlí,“ prozradil jeden z hlavních aktérů akce, student bakalářského studia FMMI Bohumil Horák.

Vyrábět železo dmýcháním vzduchu do pece začali studenti už ráno, odpich se podařil před polednem. Dva a půl tisíce let stará technologie, kterou parta nadšenců předvádí v areálu školy už třetím rokem, se používala až do poloviny 19. století. Výsledná železná houba obsahuje strusku, která se pak odstraňuje dalším zpracováním. Na místě ho ukázal známý český mečíř Pavel Bolf. Pro přípravu materiálu na své japonské meče používá obdobnou technologii, ovšem modernější zařízení. S sebou měl i pilného pomocníka, svého syna Pavla, který už ve svých pěti letech ví, že se chce stát také slavným mečířem.   

„Ranou primitivní technologii tavby železa, nebo spíše redukce železné rudy, jsme se naučili před třemi roky ve Staré huti u Adamova. Ukázky jsme už dělali nejen tady ve škole pro naše spolužáky a studenty středních škol, ale také třeba na Lesní slavnosti Lapků z Drakova,“ prozradil další aktér historické tavby, student inženýrského studia na FMMI Jan Růžička. V červnu chtějí studenti předvést archeometalurgii též v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě. Potřebné zařízení si studenti dali dohromady sami. Pec, která se v dávných dobách uplácala z hlíny, sestavili z dílů žárobetonu z ArcelorMittal Ostrava, vzduchový vak získali ze Staré huti v Adamově od svého mentora Dominika Taly, trojnožku odkoukali od zahraničních kolegů a pak si ji vyrobili. Samotná tavba trvá zhruba 6 hodin, předehřev asi 4 hodiny. Celá příprava zabere dvacet až třicet hodin.

„Houba, která se takto vytaví v peci, je plná nečistot, není homogenní, takže se musí kovářsky zpracovat. Překove se do kvádru, který se vytáhne na dvojnásobek svojí délky. Nasekne se v polovině, přeloží se, znovu se svaří. Takto postupně vzniká ocel vyčištěná od strusky, tedy materiál, ze něhož pak mohu vykovat čepel meče,“ objasnil Pavel Bolf, který s týmem studentů FMMI spolupracuje pravidelně.  

V dávných dobách technologii Keltové používali k výrobě materiálu na zemědělské nástroje, šperky i zbraně, díky kterým získali navrch nad svými soupeři. Studenti si železné houby, které se jim zatím podařilo zhotovit, schovávají. Rádi by z nich ukovali pasovací meč pro svou katedru.

„Obdivuju kluky, že se tomu tak věnují, je to opravdu makačka,“ řekl pedagog FMMI Zdeněk Toman.  Podle něj je ukázka výroby železa historickým postupem zajímavý projekt pro organizátory akce, kteří musí zvládnout nejen staré technologie, ale také se učí spolupráci, marketingovým postupům, organizačním dovednostem, tedy všemu tomu, co budou potřebovat v praxi. „Zároveň je pro ostatní studenty také praktickou ukázkou toho, co se dozvídají ze skript pouze teoreticky,“ doplnil Zdeněk Toman.