Letos probíhá již 15. ročník Evropského týdne mobility. Tato dnes již celosvětová kampaň konající se pravidelně od 16. do 22. září si klade za cíl podporu trvale udržitelné mobility ve městech. Letos se soustředí na téma „Inteligentní a udržitelná mobilita – investice pro Evropu“, zapojilo se více než 2 200 měst ve 49 státech. Chytrá mobilita, například v podobě chůze, cyklistiky či kombinované dopravy, přispívá ke zkvalitnění nejen dopravy, ale kvality života v evropských městech vůbec. Také významně přispívá k rozvoji ekonomiky. Provozovatelé veřejné dopravy zaměstnávají okolo 2 milionů lidí a každoročně vytvářejí produkt ve výši 150 miliard eur. Cyklistika dává práci 650 000 osobám. Chytrá mobilita napomáhá zlepšovat stav životního prostředí a také zdravotní stav obyvatelstva. To umožňuje ušetřit nemalé prostředky vynakládané na zdravotní péči. Pokud by každý obyvatel EU věnoval denně 20 minut chůzi či jízdě na kole, mohlo by jít až o 80 miliard eur ročně. „Motivací by mohlo být zjištění, že aktivní cyklisté žijí v průměru o dva roky déle a tráví o 15 procent času méně na nemocenské,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Jaká je ovšem současná realita a jaké formy dopravy podporují obyvatelé EU? Odpověď dávají výsledky průzkumu provedeného ve všech státech EU28 na sklonku roku 2014.

Jak se dopravujeme po městech

V Evropské unii je jednoznačně nejoblíbenější přeprava osobními automobily. Tak odpovědělo 54 procent respondentů. S velkým odstupem následují prostředky městské hromadné dopravy (19 %), chůze (14 %) a jízda na bicyklu (8 %). Na motocyklu (stejně jako vlakem) pravidelně jezdí jen 2 % dotázaných. Evropští muži častěji než ženy volí jízdu osobním automobilem (59 vs. 49 %) a výrazně častěji jezdí na motocyklech (4 vs. 1 %). To ženy naopak více preferují pěší dopravu (17 vs. 11 %) a prostředky městské hromadné dopravy (22 vs. 15 %). Na bicyklu a vlakem jezdí obě pohlaví stejně často. Češi méně jezdíosobními auty (ve 47 %), o to častěji však využívají prostředků MHD (28 %). Ani chůzenám není cizí, volí ji 15 % dotázaných. Na jízdním kole denně za svými povinnostmi jezdí – stejně jako činí průměr EU28 – každý dvanáctý Čech. Naopak motocykl jako každodenní dopravní prostředek neuvedl nikdo z respondentů. Vlakem dojíždíme stejně často jako průměrný obyvatel EU.

Co rozhoduje při výběru způsobu přepravy

Jednoznačně poskytované pohodlí (61 %) a rychlost (31 %). Dostupnost je důležitým kritériem pro každého šestého a cena jen pro každého osmého dotázaného. Každý dvanáctý uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu přepravy. Bezpečnost zajímá jen 5 procent a ochrana životního prostředí téměř nikoho – pouhá čtyři procenta obyvatel EU28. To Češi se rozhodují výrazně jinak. Nejvíce ze všech je zajímá dostupnost konkrétní dopravní služby (39 %) a rovněž cena (23 %). Také více preferujeme rychlost přepravy (38 %), bezpečí a kupodivu i dopad na životní prostředí (shodně po 6 %). Pohodlí nás zajímá jen ve 40 procentech a jen jedno procento uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu dopravy.

Hlavně pohodlně, ekologie příliš netáhne

„Chtějí-li Evropané cestovat pohodlně, volí jízdu osobním automobilem. Ti spěchající usednou na motocykl. Prostředky městské hromadné dopravy jsou volbou číslo jedna, pokud se jedná o dostupnost, cenu a případně jedinou alternativu přepravy. Chůze je považována za nejbezpečnější, jízda na kole zase za nejekologičtější,“ říká Roman Budský. Rozdíly mezi pohlavími nejsou příliš markantní. Muži si potrpí spíše na pohodlí (62 vs. 60 %), rychlost (34 vs. 28 %) a výhodnou cenu (12 vs. 11 %), ženy pak na dostupnost (17 vs. 16 %), bezpečí (6 vs. 5 %) a přátelskost vůči životnímu prostředí (5 vs. 4 %). Také častěji uvádějí, že nemají jinou volbu (9 vs. 7 %).

Motivace k využívání MHD

Pokud by se měli obyvatelé EU28 rozhodnout přesedlat z osobních automobilů a motocyklů do prostředků MHD, ve 27 procentech je budou motivovat kratší intervaly mezi jednotlivými spoji, ve 26 procentech hustější síť městské hromadné dopravy, ve čtvrtině případů nižší ceny jízdného a pětina dotázaných vyžaduje spolehlivé a přesné služby. Kupodivu jen 2 procenta respondentů nebude motivovat možnost pořídit si jízdenku online. Špatnou zprávou je, že 21 procent dotázaných prostředky MHD používat nebude. Češi by nadprůměrně často vítali kratší intervaly mezi jednotlivými spoji (38 %) a hustší síť městské hromadné dopravy (33 %). Průměrně spokojení jsou s výší jízdného a nadprůměrně s dostupností poskytovaných služeb. Nicméně bezmála pětina (19 %) deklarovala, že prostředky MHD používat nebude.

Jak kvalitně cestujeme po silnicích?

Na to, zda se kvalita silniční dopravy v posledních pěti letech zlepšila či zhoršila, nepanuje mezi obyvateli Evropské unie jednoznačný názor. 38 procent z nich přísahá na zlepšení, ovšem 36 procent tvrdí opak. To Češi jsou daleko kritičtější. Jen 27 procent deklaruje zlepšení, naopak celých 55 procent uvádí zhoršení situace.

V každém případě 60 procent respondentů uvádí jako hlavní problém dopravní zácpy a v těsném sledu (v 59 %) nedostatečnou kvalitu provádění údržby silnic. Rovných 30 procent trápí nedostatečná úroveň bezpečnosti silničního provozu a 27 procent příliš velký počet nákladních vozidel na silnicích. Češi jsou velmi kritičtí - nadprůměrně často si stěžují na kvalitu péče o silnice (78 %), dopravní zácpy (62 %), bezpečnost provozu (36 %) i příliš velkou intenzitu nákladní dopravy (33 %). „Svou roli nesporně sehrává i chronická neochota odpovědných subjektů minimalizovat dobu prováděných stavebních prací či údržby. Rovněž tak je nejednou zarážející nekoordinovanost povolování dopravních omezení na hlavních silničních tazích, kdy se dálková jízda nejednou mění v nefalšované utrpení,“ míní Roman Budský.

Mohou být silnice bezpečnější?

Bezpečnost silničního provozu by podle 56 procent dotázaných zlepšila především zvýšená kvalita údržby silnic, 49 procent volá po nulové toleranci alkoholu v krvi řidičů, 27 procent pak po přísnějších rychlostních limitech a kontrole jejich dodržování, stejné je to i v případě nedovoleného používání mobilů při řízení. Celá čtvrtina respondentů volá po častějších policejních kontrolách a více než pětina (21 %) po lepší přípravě nových řidičů.Muži častěji než ženy považují za důležitou kvalitní péči o silnice (59 vs. 53 %) a také lepší přípravu v autoškolách (22 vs. 20 %). Ženy naopak častěji uvádějí nulovou toleranci alkoholu (52 vs. 45 %), zpřísnění rychlostních limitů (31 vs. 24 %), kontrolu, zda nejsou při řízení nedovoleně používány mobilní telefony (29 vs. 26 %) a také by chtěly častěji potkávat dopravní policisty (28 vs. 23 %). Češi jako třetí v rámci EU uvádějí pozitivní vliv zvýšené kvality údržby silnic, třetina volá po zpřísnění rychlostních limitů a častějších policejních kontrolách (shodně po 34 %). Naopak nulovou toleranci alkoholu za volantem považuje za důležitý aspekt jen 40 procent našich respondentů. Velmi tolerantní jsme k nedovolenému používání mobilů při řízení – za skutečně nebezpečné to považuje jen 13 procent Čechů. Méně to bylo jen ve dvou členských státech EU.