Ve své prezentaci se věnoval statistice činnosti odboru metodiky a kontroly tržní síly za poslední tři roky. Upozornil, že zatímco v roce 2016 převládalo vydávání výkladových stanovisek Úřadu spojené s přijetím nového zákona o významné tržní síle, v současné době dochází k přesunu činnosti odboru do oblasti šetření podnětů. Konstatoval, že nešvary nekalých obchodních praktik přetrvávají, získávají však sofistikovanější podobu. Nejčastěji se jedná o zalistovací poplatky, platby za služby bez protiplnění, nedodržení formálních náležitostí smluv vyžadovaných zákonem o významné tržní síle, nerovnováhu smluvních podmínek či rozdílné podmínky při srovnatelném plnění. Z rozhodovací praxe odboru v letošním roce místopředseda Solský informoval o rozhodnutích vydaných v případech společností Kaufland, Globus a Hruška.

Jeroen Capiau z pracovní skupiny pro potraviny při Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise detailně prezentoval návrh evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách v rámci potravinového řetězce, představený v dubnu 2018 Radě EU. Předmětem směrnice je zavedení společné minimální úrovně ochrany proti nekalým obchodním praktikám ve všech členských zemích Unie, přičemž ochrana se vztahuje pouze na malé a střední podniky, které jsou dodavateli v potravinovém řetězci. Návrh směrnice definuje nekalé obchodní praktiky v tzv. black listu – jedná se o čtyři striktně zakázané obchodní praktiky (platba později než do 30 dní od obdržení faktury, zrušení objednávky na poslední chvíli, jednostranné a zpětné změny dodávek potravin či přenesení odpovědnosti za špatnou kvalitu zboží vzniklou u kupujícího na dodavatele) a v tzv. green listu – jedná se o praktiky přijatelné v případě, že jsou formulovány ex ante ve smlouvách obsahujících výhody pro obě strany (vracení neprodaných potravin dodavateli, zalistovací platby, příspěvky na reklamní a marketingové kampaně kupujícího). Dalších 40+ nekalých obchodních praktik bude podrobeno analýze. Capiau poznamenal, že členské státy Unie mohou zavést přísnější regulaci, přizpůsobenou vlastní aktuální situaci. Předpokládá se, že směrnice by měla být přijata do konce mandátu současného Evropského parlamentu, tedy do května 2019. Capiau konstatoval, že mezi členskými státy Evropské unie existují významné rozdíly v pravidlech v oblasti nekalých obchodních praktik, a to zejména v oblasti jejich aplikace. Pravidla v oblasti nekalých obchodních praktik stále nejsou zavedena ve všech členských státech Evropské unie. Capiau zdůraznil, že vzhledem k významné roli faktoru strachu v této oblasti, komplikující potírání nekalých obchodních praktik, je třeba vyřešit například otázky režimu utajení, možnosti iniciace vlastního šetření či ukládání sankcí, které jsou běžné v oblasti soutěžního práva.

Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářského v sekci potravinářských výrob Úřadu pro potraviny na Ministerstvu zemědělství, stručně připomněl historii vývoje zákona o významné tržní síle a podotkl, že současná diskuse vedená na unijní úrovni potvrzuje správnost rozhodnutí zaměřit zákon o významné tržní síle pouze na potravinový řetězec. Fialka připomněl, že Česká republika aktivně podporovala ustanovení evropského legislativního rámce pro potírání nekalých obchodních praktik platného pro celý potravinový řetězec, podpořila návrh směrnice, poskytne členským státům flexibilitu při implementaci specifických národních opatření a v oblasti potírání nekalých obchodních praktik bude pokračovat v prosazování svého zájmu na rozšíření působnosti směrnice na všechny dodavatele a kupující bez ohledu na jejich velikost. Úroveň ochrany proti nekalým obchodním praktikám je v České republice nad rámcem ochrany vymezené Evropskou unií v návrhu nové směrnice a Česká republika nebude svůj stupeň ochrany snižovat.

Jacek Marczak z polského soutěžního úřadu prezentoval aktuální stav v oblasti vymáhání polského zákona o boji proti neoprávněnému využívání smluvního zvýhodnění v oblasti obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky, přijatého v prosinci 2016 a platného od července 2017. Předmětem ochrany proti nekalým obchodním podmínkám jsou podle zákona dodavatelé s minimálním obratem mezi dodavatelem a odběratelem ve výši 50 tisíc zlotých. Polský soutěžní úřad přijal 64 stížností, vedl 21 předběžných šetření a šetřil pět případů (dodávky mrkve, výroba cukru a tři případy z oblasti zpracování ovoce). Stížnosti se týkaly převážně dlouhé doby splatnosti stanovené ve smlouvě, pozdního placení faktur, netransparentního a diskriminačního plánu dodávek (především krátké termíny dodávek). Polský soutěžní úřad zatím nevedl žádné šetření obchodních řetězců.

Konference byla následně rozdělena na tři paralelní workshopy, které umožňují lepší zapojení publika do odborné diskuze. Semináře probíhaly na téma narovnání, excesivních cen a významné tržní síly.

Problematika narovnání by se mohla zdát poměrně jednoduchou, nicméně Igor Pospíšil z odboru kartelů ÚOHS a advokátka Jitka Linhartová (AK Nedelka Kubáč advokáti) upozornili na některé problematické momenty tohoto institutu. Nejasné je prozatím především to, jak bude Úřad postupovat v tzv. hybridních narovnáních, tedy případech, kdy o narovnání nemají zájem všichni účastníci řízení. Jednou z variant je řízení rozdělit, to však nelze s ohledem na specifika případu provést vždy. Nejspíše v příštím roce by Úřad mohl vydat první hybridní rozhodnutí, nicméně podle Pospíšila bude zejména na správních soudech, jak následně posoudí správnost takového rozhodnutí.

Na úvod workshopu Tržní síla – aktuality v agendě nekalých obchodních praktik seznámila Jana Zmeškalová, ředitelka odboru metodiky a kontroly tržní síly, přítomné se statistikou činnosti odboru. Úřad v roce 2018 zahájil 19 šetření, z toho devět šetření bylo zahájeno na podnět, v současné době Úřad vede tři správní řízení, provedl šest místních šetření a zpracoval výkladová stanoviska. Úřad rovněž zahájil sektorové šetření zaměřené na šetření trhu a na šetření vztahů mezi odběrateli a dodavateli. Z oblasti nekalých obchodních praktik se Úřad nejčastěji setkává s nesplněním povinných náležitostí smlouvy, sjednávání nebo uplatňování plateb bez protiplnění a s platbami nebo jiným protiplněním za přijetí potravin do prodeje. Pravomocná meritorní pokuta byla v této oblasti uložena společnosti Hruška (300 tisíc korun). V příštím roce Úřad očekává stanovisko soudu ke své rozhodovací praxi, efektivnější spolupráci s finančními orgány především v souvislosti s kontrolou cen, konečnou podobu směrnice Evropské unie a novelu zákona o významné tržní síle. Michal Nový (ÚOHS) prezentoval informace získané v prvních dvou fázích sektorového šetření. Následná diskuse se týkala oprávnění ÚOHS šetřit cenové praktiky obchodních řetězců a možného kompetenčního sporu mezi ÚOHS a cenovými orgány. V závěru semináře byly účastníkům předloženy tři modelové případy k řešení.

Závěrečné přednášky Svatomartinské konference se týkaly bid riggingu. Postoje k dané problematice prezentovali Kamil Nejezchleb z ÚOHS, za advokacii Petr Zákoucký z AK Dentons a za orgány činné v trestním řízení Michal Fiala z Nejvyššího státního zastupitelství. Přístup Evropské komise ke kartelovým dohodám ve veřejných zakázkách shrnul Alexandros Papanikolaou z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise.