Úřad jako příslušný odvolací orgán po posouzení žádosti i všech relevantních podkladů ve vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že částečné odmítnutí žádosti bylo důvodné, přestože osoby v řídicích pozicích povinného subjektu jsou povinny snášet vyšší míru kontroly veřejnosti a s tím i související zásahy do svého soukromí. Ani u těchto osob však právní úprava, resp. relevantní judikatura nepředpokládá absolutní popření jejich práva na soukromí. Na tomto místě je třeba vždy přistoupit k provedení testu proporcionality.

Český rozhlas poskytl žadateli údaje o výši mzdy a dalších příplatcích jednotlivých ředitelů, nicméně vyloučil jejich osobní údaje. Tento postup ohodnotil po provedení testu proporcionality jako přiměřený a odůvodněný.

Následně i ÚOOÚ potvrdil, že pro poskytnutí osobních údajů dotčených osob není v daném případě splněno kritérium potřebnosti a přiměřenosti. Postupem Českého rozhlasu bylo zachováno maximum z obou ve střetu stojících práv, tedy práva žadatele na informace na straně jedné a práva dotčených osob na straně druhé.

Celou argumentaci Úřadu naleznete ZDE.