Základem pro tuto strategii je odborná studie Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice, kterou její autoři představili na konferenci v Černínském paláci 31. ledna 2019.

„Jsem rád, že plánem vlády je aktivně podpořit výzkum a vývoj umělé inteligence. Vývoj technologií s takto vysokou přidanou hodnotou považuji za jednu ze zásadních oblastí pro posílení konkurenceschopnosti České republiky. Podpora rozvoje technologií založených na umělé inteligenci je také klíčovou součástí zastřešující koncepce Digitální Česko, kterou vláda přijala jako základní strategický dokument pro oblast digitalizace,“ uvedl na úvod konference Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Tým složený z expertů z Technologického centra Akademie věd ČR, Českého vysokého učení technického v Praze a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vypracoval v minulém roce pro Úřad vlády studii, která mapuje současný stav výzkumu, vývoje a aplikace umělé inteligence v praxi v ČR. Studie zároveň přichází se sadou doporučení, jak pro tuto oblast vytvořit vhodné podmínky.

Studie se věnuje problematice umělé inteligence z několika úhlů pohledu. Zabývá se výzkumným, technologickým a podnikovým zázemím v ČR, dále společensko-ekonomickými dopady a také otázkám regulatorního rámce a etiky.

Autoři studie formulovali pro veřejnou správu řadu dalších doporučení, která mají za cíl podpořit rozvoj umělé inteligence v ČR. Mezi těmito doporučeními je například důraz na podporu rozvoje a vzniku startupů s vysokou přidanou hodnotou v AI technologiích a s většinovým podílem českých subjektů, dále poskytování nezávislých služeb nad veřejnými daty, zvýšení počtu reálného nasazení výsledků výzkumu do praxe, rozšíření vzdělávacích programů a kurzů AI dovedností či zapojení do mezinárodních projektů a iniciativ Evropské unie. V souvislosti s dopady na trh práce doporučují autoři soustředit se například na podporu pracovních příležitostí ve více postižených regionech, podporu mobility pracovníků, podporu systému celoživotního učení a vyššího odborného vzdělávání v oblasti technických a měkkých dovedností.

„Do budoucna bude v regulatorní oblasti jedním z klíčových kroků zejména spolupráce s průmyslem a podpora samoregulace. Ta by měla vycházet z potřeb jednotlivých odvětví a umožnit efektivní inovace například pomocí formulace nejlepší praxe. Zároveň bude nutné přijmout nové předpisy tak, aby jejich absence inovace nebrzdila. Tak je tomu například v oblasti autonomní mobility, kde v ČR chybí regulace umožňující provoz autonomních vozidel. Rovněž bude třeba průběžně vyhodnocovat dopady právních předpisů na rozvoj a využívání umělé inteligence, aby se předešlo potenciálním negativním dopadům na výzkum, vývoj a využívání této technologie,“ uvedla Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Téma umělé inteligence je vysoce aktuální také v agendě Evropské unie. Evropská komise vydala v minulém roce hned dvě sdělení, která se touto problematikou zabývají. V návaznosti na tyto debaty vypracují členské státy své národní strategie. V České republice je tímto úkolem pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Národní strategie umělé inteligence bude připravena do poloviny tohoto roku.

„Pro úspěch v tak vysoce konkurenčním a dynamickém prostředí, jako je umělá inteligence, potřebujeme naplnit tři základní předpoklady: excelentní výzkum a vývoj, rozvinutý ekosystém startupů a obecně inovativních firem a v neposlední řadě jasnou vizi a podporu veřejné správy. Věříme, že díky skvělým vědcům a podnikatelům máme šanci stát se jedním z evropských a dokonce světových lídrů v této oblasti. Klíčové přitom je, abychom se všichni spojili za jedním cílem, což je hlavní priorita námi připravované strategie,“ dodal náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

Výzkumnou zprávu a jednotlivé části odborné studie naleznete na webových stránkách Úřadu vlády (ZDE).