Nejčastěji realizovanou rekvalifikací byly v loňském roce kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti (celkem 2 133). Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. V roce 2018 poskytl ÚP ČR na rekvalifikace bezmála 128 410 tis. Kč. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu.

Cílem rekvalifikačních kurzů je především odstranění bariér, které omezují určitou skupinu lidí ve vstupu na volný trh práce. Jednoduše řečeno – snahou ÚP ČR je umožnit lidem, kterým hrozí, že přijdou o práci, nebo už jsou nezaměstnaní, získání nové kvalifikace, a tím pádem i lepších vyhlídek na novou práci.

„Celoživotní vzdělávání je jednou z cest, jak může člověk zvýšit své šance na získání zaměstnání. Úřad práce ČR v tom může lidem pomoci mimo jiné poskytnutím příspěvků na rekvalifikační kurzy, které patří mezi nejvýznamnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. I jejich prostřednictvím se tak úřad snaží přispět ke sladění nabídky a poptávky na trhu práce,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Pro srovnání - od ledna do prosince 2017 prošlo rekvalifikačními kurzy 18 168 lidí. ÚP ČR na ně tehdy poskytl 174 338 tis. Kč. Počet lidí, kteří během loňského roku absolvovali rekvalifikaci je sice nižší, ale vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání, který v porovnání s předloňskými hodnotami klesl (jen ke konci prosince 2018 bylo v evidenci ÚP ČR přes 49 tis. uchazečů o zaměstnání méně než v prosinci 2017), je poměr účastníků kurzů a nezaměstnaných v evidenci ÚP ČR srovnatelný.

„Aby rekvalifikační kurzy skutečně plnily svůj účel, je třeba upravit jejich obsah i zaměření podle požadavků dnešní doby a konkrétní situace na trhu práce. Naši zaměstnanci proto průběžně komunikují se zaměstnavateli a místními samosprávami, monitorují vývoj a potřeby trhu práce tak, aby nabídka rekvalifikací odrážela potřebu praxe,“ upozorňuje ředitel Odboru Zaměstnanosti Generální ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Člověk, který má zájem o kurz hrazený ze strany ÚP ČR, musí splnit několik podmínek. Je třeba, aby se jednalo o uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, který je v evidenci ÚP ČR. Délka evidence přitom nehraje roli. Dotyčný musí mít také odpovídající předpoklady požadované v rámci konkrétního kurzu. Například stupeň vzdělání, určité dovednosti a znalosti, jako je třeba práce s počítačem, řidičský průkaz apod. Rekvalifikace musí být potřebná a také účelná. V neposlední řadě je nutné, aby byl zájemce zdravotně způsobilý, a to nejen pro absolvování kurzu, ale také pro výkon nové profese.

ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Pokud se člověk rozhodne absolvovat rekvalifikaci plně zabezpečovanou ÚP ČR, je třeba, aby tuto skutečnost sdělil příslušnému kontaktnímu pracovišti. O tom, zda žadatele ÚP ČR do kurzu zařadí, rozhoduje na základě profesně poradenského pohovoru. Během něj zjišťuje pověřený zaměstnanec ÚP ČR, zda absolvování vybraného kurzu skutečně zvýší šance dotyčného na získání nové práce. Podstatné je, jestli je po konkrétní profesi poptávka. ÚP ČR také zkoumá, zda uchazeč nebo zájemce o zaměstnání splňuje i ostatní podmínky. V případě kladného stanoviska pak uzavře se vzdělávacím zařízením i se samotným účastníkem písemnou dohodu. K podpisu musí dojít nejpozději v den zahájení kurzu. ÚP ČR pak uhradí za uchazeče nebo zájemce o zaměstnání náklady na rekvalifikaci (kurzovné) a uchazeči o zaměstnání může poskytnout i příspěvek na výdaje s ní spojené, jako je například jízdné či pojištění pro případ škody. Na tyto příspěvky ale nevzniká automaticky nárok. Vše je otázkou individuální domluvy. Během doby, kdy probíhá rekvalifikace, kterou plně zabezpečuje ÚP ČR, pobírá uchazeč o zaměstnání 60 % předchozího čistého měsíčního příjmu, max. 20 297 Kč měsíčně.

Z celkového počtu klientů, které ÚP ČR v uvedeném období do zabezpečované rekvalifikace zařadil, jich přes 89% rekvalifikační kurz úspěšně ukončilo a 80% z nich pak získalo práci. Mezi nejčastěji realizované zabezpečované rekvalifikace patřily kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti (1 890), svářečské kurzy, strojnické a jiné odborné průkazy (844), kurzy účetnictví (627), kurzy pro získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti (498).

Uchazeči/zájemci o zaměstnání si mohou najít vhodný kurz na zvýšení kvalifikace i sami. O svém zájmu o takovou rekvalifikaci pak informují svého zprostředkovatele na ÚP ČR, vyplní patřičné formuláře a nejpozději 14 dní před zahájením kurzu je doloží příslušnému kontaktnímu pracovišti. Požadavek posoudí odborná komise ÚP ČR podle podobných kritérií jako v předchozím případě včetně kvality požadovaného kurzu. Pokud jej schválí, vystaví klientovi potvrzení o úhradě ceny rekvalifikace (kurzovné včetně zkoušky). Cena takto zvolené rekvalifikace nesmí v případě jednoho klienta přesáhnout v období 3 let částku 50 000 Kč. Proplacení zvolené rekvalifikace není nárokové a je možné jen za dobu, kdy je člověk v evidenci ÚP ČR. U této rekvalifikace nevyplácí ÚP ČR podporu při rekvalifikaci ani vedlejší náklady spojené s její realizací.

Zvolenou rekvalifikaci úspěšně absolvovalo v loňském roce přes 95 % účastníků. Z nich více než 82% získalo zaměstnání. Nejčastěji volili kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti (1 635), pro pracovníky v sociální oblasti (800), kurzy pro osobní služby (516), kurzy účetnictví (307), kurzy pro získání svářečských strojnických a jiných odborných průkazů (297).

O příspěvek na získání nebo obnovení kvalifikace svých zaměstnanců mohou ÚP ČR požádat i zaměstnavatelé. Po důkladném posouzení a na základě písemné dohody jim ÚP ČR může poskytnout příspěvek na realizaci kurzu.

V případě, že člověk bez vážných důvodů (změna zdravotního stavu, rodinné důvody, stěhování apod.) na rekvalifikaci nenastoupí nebo ji předčasně ukončí, bude muset kurzovné, případně veškeré výdaje, zaplatit sám.

Lidé si mohou prohloubit své znalosti a dovednosti také v rámci dílčích kvalifikací. Jde především o případy, kdy člověk nedokončil školu a chce si doplnit vzdělání, nebo třeba jen pracuje v jiném oboru, než který vystudoval a chce mít hodnověrný doklad o vlastních znalostech, které získal praxí. Pak je řešením Národní soustava kvalifikací. Jejím prostřednictvím si zájemci mohou kdykoli v průběhu aktivního života doplnit vzdělání rekvalifikačním kurzem, nebo složit zkoušku a získat osvědčení. Tedy dokument, který potvrzuje jejich způsobilost vykonávat konkrétní profesi. Ten platí v celé ČR i Evropské unii. A toto osvědčení uznávají i zaměstnavatelé. Kompletní sada dílčích kvalifikací dokonce umožňuje získat výuční list v daném oboru a složit závěrečnou zkoušku na škole, která tento obor vyučuje.

„Oblast podpory a rozvoje systému dalšího vzdělávání je pro ČR velkou a dlouhodobou výzvou. V tomto ohledu je třeba zmínit fakt, že se musíme připravit na příchod průmyslu 4.0, zejména pak na změnu požadavků na pracovní sílu. U řady zaměstnavatelů už průmyslová revoluce probíhá přirozeným způsobem a v jejich režii. Rovněž lze očekávat posilování role kompetencí, zejména klíčových přenosných, a důraz na vyšší pružnost vzdělávání, kvalifikací a v neposlední řadě také schopnost pracovat s ICT technologiemi. Bude tedy třeba zaměřit se i na podporu digitální gramotnosti,“ shrnuje Kateřina Sadílková.

Role státu pak podle generální ředitelky ÚP ČR spočívá spíše v převzetí zodpovědnosti za vzdělávací systém a hlavně za připravenost strategie a legislativy podporující rozvoj ekonomiky a společnosti jako celku.

„Na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že lidská práce bude vždy potřeba. Bez ohledu na to, jak moc budou firmy využívat techniku. I tu musí někdo obsluhovat, opravovat a v případě jejího výpadku ji nahradit. V návaznosti na výše uvedené bude ještě více získávat na důležitosti celoživotní vzdělávání a také dobře fungující systém sociální péče. Česká populace stárne a mezi činnosti, které nebude možné nahradit robotizací, protože vyžadují osobní a lidský přístup, budou profese pečovatelů v domovech pro seniory a obdobných zařízeních nebo třeba ústavech sociální péče. Právě tato oblast bude mít v budoucnu významný pracovní potenciál. Uplatnění v ní by tak mohla najít řada lidí působících v profesích, ve kterých lidskou činnost nahradí stroje,“ uzavírá Kateřina Sadílková.