Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových snížil počet bezprizorních nemovitostí zapsaných na zaniklé subjekty o téměř 80 procent

13.03.2021 20:32 | Zprávy

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) snížil od roku 2015 počet bezprizorních nemovitostí zapsaných na zaniklé a nedohledané státní instituce o 7 231 nemovitostí (tj. o 78,8 %).

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových snížil počet bezprizorních nemovitostí zapsaných na zaniklé subjekty o téměř 80 procent
Foto: ÚZSVM
Popisek: Logo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM)

Počet nedohledaných a zaniklých subjektů se podařilo snížit o 926 (tj. o 72 %). V roce 2020 se poprvé od počátku projektu Mapa majetku státu podařilo zajistit, aby počet nedohledaných a zaniklých subjektů byl menší, než počet existujících státních subjektů v katastru nemovitostí.

„Daří se nám snižovat počet bezprizorních nemovitostí a našich výborných výsledků si vážím i proto, že prošetřování takových případů je velmi časově a odborně náročné. Jedná se přitom o velice důležitou agendu, která je prospěšná zejména obcím a krajům. ÚZSVM díky dohledávání vlastnických vztahů odstraňuje blokace pro jejich další rozvoj. Na pozemcích se správně zapsaným vlastníkem je možné budovat potřebnou infrastrukturu, čistírny odpadních vod nebo cyklostezky,“ řekla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

ÚZSVM v roce 2015 poprvé v historii zmapoval veškeré nemovitosti evidované v katastru nemovitostí na státní subjekty. Jednalo se o unikátní projekt Mapa majetku státu. V katastru nemovitostí bylo evidováno přes 1,6 milionu položek zapsaných na 1 906 státních institucí. Následně bylo zjištěno, že 1 381 těchto institucí bylo neexistujících, nedohledaných, v konkurzu nebo v likvidaci. Přitom na ně bylo zapsáno přes 25,5 tisíce nemovitostí, které v řadě případů komplikují rozvoj území obcí a krajů. ÚZSVM následně začal situaci napravovat.

Od roku 2015 do konce roku 2020 dokázal ÚZSVM snížit počet bezprizorních nemovitostí zapsaných na zaniklé a nedohledané státní instituce o 7 231 nemovitostí (tj. o 78,8 %). Počet nedohledaných a zaniklých subjektů se podařilo snížit o 926 (tj. o 72 %). U nemovitostí zapsaných na státní podniky v konkurzu či likvidaci došlo dokonce k poklesu o 9 069 položek (tj. o 55,4 %). Oproti roku 2015 došlo také k poklesu státních subjektů v konkurzu či likvidaci o 54 (tj. o 57,4 %). I na tomto snižování ÚZSVM aktivně spolupracuje, nicméně důležitá je aktivita správce konkurzní podstaty nebo likvidátora.

Úspěšně vyřešené příklady z Mapy majetku státu v roce 2020:

Díky ÚZSVM ve Znojmě získala obec Lančov pozemek o výměře 747 m², na kterém se nachází hřbitov a márnice v majetku obce. ÚZSVM ho získal po zaniklém místním národním výboru.

ÚZSVM v Náchodě převzal do svého majetku pozemek o výměře 484 m² po zaniklém státním podniku Rubena poblíž Lhoty pod Hořičkami. Tento státní podnik byl rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu zrušen bez likvidace a v roce 1999 byl vymazán z obchodního rejstříku. Pozemek nebyl uveden ani v privatizačním projektu ani v soupisu majetku určeného k privatizaci.

ÚZSVM v Novém Jičíně zdarma převedl na obec Jistebník pozemek o výměře 623 m², který byl dříve majetkem Místního národního výboru. Na pozemku je umístěno těleso veřejně přístupné místní komunikace, které je ve vlastnictví obce.

Benešovské pracoviště ÚZSVM převzalo do svého majetku pozemek o výměře 1 325 m², který byl v katastru nemovitostí zapsán na Nářadí, národní podnik Praha, který po roce 1970 zavedl jako nové obchodní jméno i chráněnou značku NAREX. Jedná se o umělý náhon pro bývalý mlýn U Racků, který patřil známé mlynářské rodině Párisů.

ÚZSVM v Trutnově zdarma převedl Státnímu úřadu inspekce práce pozemek o výměře 1 251 m² obklopující budovu jeho školícího a rekreačního střediska v Dolním Dvoře. Pozemek byl původně součástí rozsáhlejší parcely, kterou

ÚZSVM převzal z Mapy majetku státu po Inspektorátu bezpečnosti práce, který zanikl v roce 2005.

ÚZSVM v Ostravě prošetřoval majetek z Mapy majetku státu a následně převzal do vlastnictví pozemek v části Moravská Ostrava. Pozemek tvoří oplocenou zahradu a příjezd k domu, jenž je v majetku fyzických osob. Pozemek splňoval zákonné předpoklady pro bezúplatný převod, a proto byl převeden do spoluvlastnictví sedmi vlastníků bytových jednotek.

Komplikovaný majetkový případ rozpletli kolegové v Olomouci. Po časově náročném šetření v archivech zmapovali zbytkový majetek po zaniklém státním subjektu Drobné zboží Olomouc, státní podnik „v likvidaci“. Majetek byl poté převeden do vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Mapa majetku státu také ukázala strukturu vlastnictví státního majetku. Ke konci roku 2020 bylo v katastru nemovitostí vedeno celkem 874 subjektů hospodařících s přibližně 1,49 miliony státních nemovitostí, které tvoří 1 451 014 pozemků o celkové výměře 1,81 milionu hektarů, 40 895 staveb a 807 jednotek (bytových a nebytových). Nejvíce nemovitostí státu poprvé spravují Lesy České republiky (466 778 nemovitostí, což představuje více než 31,5% podíl na státních nemovitostech). Druhý nejvyšší počet nemovitostí, a to 465 529, je evidován na Státní pozemkový úřad (31,3% podíl na státních nemovitostech). Třetí jsou pak státní podniky Povodí, které dohromady hospodaří se 144 116 nemovitostmi (téměř 10% podíl na státních nemovitostech). Následuje Ředitelství silnic a dálnic s 102 479 nemovitostmi (téměř 7% podíl na státních nemovitostech). ÚZSVM spravuje celkem 90 026 nemovitostí a má více než 6% podíl na státním majetku.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mezi devítku jihočeských středoškoláků rozdělí ČEZ téměř 400 tisíc korun

9:04 Mezi devítku jihočeských středoškoláků rozdělí ČEZ téměř 400 tisíc korun

Až čtyřicet osm tisíc korun za rok získají vybraní jihočeští studenti od společnosti ČEZ. Stipendijn…