Ve středu 15. prosince se v Bruselu uskutečnil šestý summit Východního partnerství.  Vedoucí představitelé EU a členských států EU diskutovali s lídry zemí Východního partnerství, kterými jsou Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina a Bělorusko, které ale nebylo na summitu přítomno, protože jednostranně pozastavilo svou účast. Hlavním tématem bylo prohloubení vzájemné spolupráce a aktuální dění na rusko-ukrajinské hranici.

Lídři zahájili jednání diskuzí o covidu-19. Věnovali se především aktuální epidemiologické situaci, šíření nové varianty omikron, aplikaci třetí posilující dávky očkování a platnosti očkovacích certifikátů. Další tématem byla klimatická a energetická politika v kontextu současného navýšení cen energií.

„Dnes jsme se společně s kolegy V4 – a ještě Bulharsko bylo na naší straně – snažili dostat do závěrů Evropské rady něco konkrétního. Dva roky bojujeme za taxonomii. Za to, aby jádro a plyn byly uznány jako nízkoemisní zdroje. Neděláme to proto, abychom používali peníze z Evropské unie na investice do našeho jádra, ale proto, aby zkrátka, když někdo bude investovat, měl dobré podmínky u bank a nebyl handicapovaný. Protože v momentě, když by tam taxonomie nebyla, vznikne tento problém,“ uvedl předseda vlády Babiš. „Taxonomie byla slíbena Evropskou komisí už 21. října. Na mikrofon to slíbila předsedkyně Evropské komise. Dnes znovu tvrdila, že to bude do konce roku,“ doplnil Babiš.

Evropská rada se dále věnovala situaci na Ukrajině a na hranicích EU s Běloruskem. Klíčovým tématem byly také migrace a bezpečnost. Na základě návrhu Strategického kompasu proběhla také debata o prohloubení spolupráce v obranné politice, spolupráci EU a NATO a transatlantické vazbě. „Já myslím, že to jsou klasická témata, kde všichni vyjádří nějaký názor, ale většinou se ve finále nic neděje. Ty energie byly nejdůležitější,“ konstatoval předseda vlády.

Večer se uskutečnil ještě eurosummit v inkluzivním formátu, který se zabýval posílením stability hospodářství v celé Unii.