Návrh příslušného programu podpory schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 21. prosince 2022. Rozhodla také o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2023 o 1 100 korun a zřídila novou funkci poradce pro národní bezpečnost, do které jmenovala zkušeného diplomata Tomáše Pojara. 

Poradce pro národní bezpečnost, jehož funkci vláda zřídila, se bude podílet na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky. Vláda tím naplnila další z bodů svého programového prohlášení.

„Dlouhodobě tu taková koordinační pozice chyběla. V zahraničí je tato pozice běžná a její význam vzrůstá v posledních měsících, kdy se v Evropě musíme potýkat se změnami bezpečnostní situace a musíme na to adekvátně reagovat,“ podotkl premiér Petr Fiala.

Vláda současně do funkce poradce pro národní bezpečnost jmenovala s účinností od 1. ledna 2023 Tomáše Pojara. „Tomáše Pojara, myslím, není potřeba blíže představovat. V současné době působí jako náměstek ministra pro evropské záležitosti a je mým poradcem. Je to zkušený diplomat, bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli, bývalý první náměstek ministra zahraničních věcí a také bývalý ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. Je to člověk s velkou kompetencí, ale i autoritou nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ připomněl předseda vlády.

Vláda se zabývala situací v teplárenství, kde vinou vysokých cen elektřiny a především plynu strmě rostou ceny tepla pro domácnosti i firmy. Evropská komise doporučila České republice jako nejrychlejší řešení využít na nejbližší období pro podporu zákazníků v teplárenství nastavení opatření podle dočasného krizového rámce, který zatím platí až do 31. prosince 2023.

„Podařilo se nám schválit program pro teplárny, které budou moci využívat podporu podle dočasného krizového rámce, a tím občanům zajišťujeme, že ceny za teplo strmě neporostou v případě, že využívají centrální vytápění. Není to jediné opatření v oblasti energií. Zároveň jsme zastropovali ceny za regulovanou část ceny energií, a tím jsme zajistili tedy, že neporostou náklady za distribuci elektřiny a plynu,“ uvedl premiér Fiala.

Zastropování cen elektřiny a plynu na ztráty v distribučních soustavách pomůže provozovatelům distribuční soustavy udržet ceny za jejich služby, které Energetický regulační úřad stanovil pro rok 2023 na úrovni letošního roku. Státní rozpočet toto opatření odhadem vyjde 22,6 milionu korun.

Vláda rozhodla také o dalším prodloužení dočasně zavedené ochrany česko-slovenské hranice o 30 dnů, tedy do 25. ledna 2023 včetně. Ochrana východní hranice České republiky byla zavedena od 29. září kvůli vysokému výskytu nelegálních migrantů. Díky tomuto opatření bylo zjištěno 9 255 osob a zadrženo 134 osob, které se mohly dopustit trestného činu převaděčství. Současně vláda rozhodla, že ke stejnému datu prodlouží i mandát pro vojáky v činné službě a příslušníky Celní správy pomáhat při plnění úkolů ostrahy hranice příslušníkům Policie ČR, snížila ale počty nasazených vojáků z 80 na 40 a celníků z 30 na 20 příslušníků. Více čtěte v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.

Vláda se shodla také na nové výši minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2023. Minimální mzda se od nového roku zvýší o 1 100 korun (6,8 procenta) ze 16 200 na 17 300 korun. Nejnižší základní hodinová sazba vzroste z 96,40 na 103,80 koruny. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Kabinet se zabýval rovněž vyhodnocením plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou a vyslovil souhlas s doporučením Ministerstva financí a České národní banky nevstupovat v roce 2023 do mechanismu směnných kurzů a nestanovit zatím datum přijetí eura. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda schválila i nařízení o nezabavitelných částkách, které mění způsob výpočtu základní částky, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a stanovuje částku, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti ZDE.

Ministři a ministryně schválili rovněž návrh nového zákona o veřejných dražbách a návrh souvisejícího změnového zákona. Nový zákon má upravit problematické oblasti stávajícího zákona o veřejných dražbách, zásadně zjednodušit dražební proces a snížit také náklady související s přípravou a realizací veřejné dražby. Vzniknout má i centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Více v tiskové zprávě ministerstva ZDE.

Kabinet rozhodl také o vytvoření funkce vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny, schválil jeho statut a jmenoval do pozice zmocněnkyně s účinností k 21. prosinci Lucii Fukovou. Více v tiskové zprávě ZDE.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.