Tradičně nepřesnější jsou osobní spoje (93,9 %) a nejrychlejší české vlaky SC Pendolino (93,4 %). Naopak nejméně přesně jezdily noční vlaky kategorie EuroNight (71,7%). V průběhu roku se jezdilo nejpřesněji v lednu a v březnu (95,9 %) a nejhůře pak v říjnu (90,2 %).

Nejčastější příčiny zdržení vlaků jsou mimo vlastního dopravce nebo provozovatele dráhy. Jde například o dopady neobvyklého počasí (vichřice, povodně), úmrtí osob v kolejišti, nehody na přejezdech a podobné případy. Podíl těchto událostí na zdržení vlaků je cca 37 %.

Dopady na straně provozovatele dráhy jsou pak ve výši cca 33 % a na straně dopravce cca 30 %. Mezi vůbec nejčastější příčinu zdržení patří u dopravce a provozovatele dráhy čekání na přípoj v přestupních stanicích, aby byly zachovány přípoje pro co nejvíce cestujících. Na druhé příčce je křižování vlaků na jednokolejné trati. Česká republika má sice jednu z nejhustších železničních sítí na světě, ale má také jeden z největších podílů jednokolejných tratí. Přibližně 80 % železnic včetně některých úseků mezistátních koridorů jsou u nás jednokolejné, zatímco např. v Německu je podíl jednokolejných tratí jen kolem 50 %. Další časté příčiny zdržení vlaků jsou zvýšená frekvence cestujících, kdy vlaky prodlužují své pobyty ve stanicích v důsledku delšího nástupu a výstupu cestujících nebo vliv pomalejší náhradní dopravy autobusy při výlukách.

Spolehlivost českých vlaků je srovnatelná s jinými západoevropskými státy. Dokládá to srovnání se zahraničními železnicemi. Například německá DB plnila jízdní řád v posledních 3 letech na úrovní 91 až 94,6 %. Vysokou spolehlivost a přesnost Českých drah dokládá i fakt, že deset nejčastěji zpožděných rychlíků v roce 2012 přijíždělo se svým zdržením ze zahraničí a našim drahám se podařilo u více než poloviny těchto vlaků zpoždění naopak snížit.