Novou digitální daň ve výši sedmi procent by podle vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb měly platit velké firmy, které sice nemají v České republice sídlo či pobočku, ale prostřednictvím digitální ekonomiky tu dělají byznys. Zdaněnými digitálními službami by se od roku 2020 měly stát cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Daň budou platit firmy s globálními výnosy přesahujícími 750 milionů eur, nebo které takového výnosu dosahují samy, které současně vyinkasovaly za zdanitelné služby na území České republiky minimálně 100 milionů korun.

Ministerstvo financí předpokládá, že státní pokladna z nové daně utrží 2,4 až 6,6 miliardy korun ročně. Platnost zákona má být omezena do roku 2024, protože česká vláda předpokládá, že do té doby dojde na úrovni Evropské unie či OECD ke globální dohodě o zdanění provozovatelů digitálních služeb. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda schválila také návrh nového zákona o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu. Jedná se o právní normu, která do českého právního řádu přebírá evropské předpisy v oblasti zahraničního obchodu se strategickými či drahými kovy z rizikových zemí, v nichž by výnosy z těchto transakcí mohly sloužit k podpoře terorismu, činnosti ozbrojených skupin, k porušování lidských práv například formou zneužívání dětské práce atd. Proto EU požaduje, aby každá taková riziková transakce byla vysledovatelná, a jednotlivé státy mají určit garanty, kteří budou mít tuto oblast na starosti. Vláda navrhuje, aby se v České republice stalo tímto garantem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministři poslali do Poslanecké sněmovny také návrh novely zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Novela reaguje na požadavky z praxe po dvou letech fungování stávajícího zákona. Usnadňuje například zaměstnávání úředníků na pozicích s přestupkovou agendou. Ti už by nemuseli splňovat podmínku vysokoškolského vzdělání, postačit by mělo absolvování zkoušky odborné způsobilosti u Ministerstva vnitra, na jejíž složení budou mít 18 měsíců.

Novela se také zabývá problémem s dealery drog, kterým by mohl být nově uložen trest zákazu pohybu na konkrétně stanovených místech, či s užíváním pyrotechniky některými fanoušky na sportovních zápasech. Podle Ministerstva vnitra patří používání pyrotechniky během sportovních zápasů k častým a zároveň rizikovým projevům sportovního fandění, které vážně ohrožují lidské zdraví a majetek. Proto má být přestupkový zákon doplněn o novou skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v postihu používání pyrotechniky v rámci sportovní akce, při cestě na sportovní akci nebo při návratu z ní. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra ZDE.

Vláda schválila také systemizaci služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2020. Dodržela přitom slib dalšího snižování tzv. tabulkových míst v ústředních správních orgánech a jejich organizačních složkách, a tím i úspor státu na mzdových nákladech. Od 1. ledna 2020 bude na služebních úřadech celkem 75 754 služebních a pracovních míst. Ve srovnání s 1. lednem 2019 se jedná o snížení o 2 089 systemizovaných míst a ve srovnání s předpokládaným stavem k 31. prosinci 2019 je to snížení o 2 042 systemizovaných míst. Například na Úřadu vlády dochází k 1. lednu k redukci o 135 systemizovaných míst, což je o 21,13 procenta současného stavu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.