Důvodem je celková revize konceptu NRF. Podstatnou změnou je úprava struktury, doby pohotovostí a velikosti původních NRF, a tedy i vojenských příspěvků členských zemí.

„Reagovali jsme jako jedni z prvních a nabídli navýšení našeho příspěvku do NRF. Pro rok 2015 zůstává v počtu do 1500 osob. Ke změně dojde v roce 2016, a to z původně plánovaných 452 osob na 816. Oproti původnímu plánu například vyčleníme 100 osob a transportní vrtulníky do vznikajících Sil velmi vysoké pohotovosti,“ říká ministr obrany Martin Stropnický.

Na summitu ve Walesu v září 2014 byl schválen tzv. Akční plán připravenosti, který reaguje na výrazné změny bezpečnostního prostředí. Cílem Akčního plánu je ujistit členské země o spolehlivosti a funkčnosti kolektivní obrany a adaptovat Alianci tak, aby byla schopna odstrašit potenciální útočníky a v případě potřeby efektivně reagovat na bezpečnostní hrozby vůči spojencům.

Součástí Akčního plánu je také posílení Sil rychlé reakce, jehož podstatou je změna velikosti, struktury a úrovně a délky trvání pohotovosti stávajících NRF. O podobě tohoto posílení rozhodli ministři obrany na zasedání NATO v červnu 2015, tedy až poté, co již byl rozsah českého zapojení do původních NRF pro rok 2016 schválen. Od 1. ledna 2016 budou součástí NRF také Síly velmi vysoké pohotovosti (Very High Readiness Joint Task Force, VJTF), které jsou klíčovým prvkem z hlediska alianční schopnosti rychle reagovat na krizové situace.