Ministerstvo vnitra tvrdí, že celá koncepce je zaměřena proti nelegálním agenturám práce, které v rozporu s právními předpisy zprostředkovávají zaměstnávání cizinců. Do kategorie nespolehlivého zaměstnavatele může ale spadnout v podstatě jakýkoli zaměstnavatel, byť jen za drobné administrativní prohřešky.

Nespolehlivým zaměstnavatelem se tak může stát kterákoli firma, která nemá v obchodním rejstříku zapsané skutečné sídlo, přičemž se dovozuje, že skutečné sídlo je místo, kde se schází vedení zaměstnavatele. Návrh tak zcela opomíjí pravidla občanského zákoníku, která problematiku zapsaného a skutečného sídla řeší zcela jednoznačně. Podle nich se každý může dovolat skutečného sídla pro případ, že sídlo uváděné osobou není totožné se sídlem skutečným.

Nejvíce problematický je však naprosto vágní pojem „vedení zaměstnavatele“, který nijak upřesněn není a lze si pod ním představit v podstatě cokoli. Nespolehlivým zaměstnavatelem bude dále například též firma, která administrativně pochybí a se zpožděním nahlásí nového zaměstnance na příslušnou správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovnu.

Hospodářská komora proto bude apelovat na senátory, aby proběhla úprava novely tak, aby nebyla zneužitelná.