Výstava fotografií divokých koní a dalších velkých kopytníků se otevírá v Evropském domě v Praze

24.04.2017 11:04 | Zprávy

Výstava fotografií Vojtěcha Lukáše „Návrat kopytníků do české krajiny“ bude od zítřka přístupná veřejnosti v Evropském domě v Jungmannově ulici v Praze 1.

Výstava fotografií divokých koní a dalších velkých kopytníků se otevírá v Evropském domě v Praze
Foto: Vojtěch Lukáš
Popisek: Divocí koně

Galerie v přízemí objektu, kde sídlí Zastoupení Evropské komise a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR, představí kolekci těch nejlepších snímků, které autor v minulých dvou letech zaznamenal v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Fotografie divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů zachycují atraktivní živočichy, kteří obnovují stepi na dvou pastvinách u měst Milovice a Benátky nad Jizerou.

„Jsme velmi rádi, že v prostorách našeho informačního centra můžeme prostřednictvím fotografií představit veřejnosti tento unikátní a ojedinělý projekt," uvedl Jan Pátek, pracovník Informačního centra Evropského parlamentu v České republice. „Tento projekt oslovuje nejen občany České republiky, ale je i v centru pozornosti a podpory příslušných institucí v rámci Evropské unie. Jsem velmi rád, že můžeme touto formou poslat evropským institucím a občanům evropských zemí signál o unikátním přístupu českých odborníku ve snaze o přiblížení naší přírody době, kdy se tito kopytníci v našich zemích běžně vyskytovali," doplnil Jan Pátek.

Projekt má evropský rozměr v několika ohledech. Inspirací pro něj byla péče o krajinu, která se již nejméně tři desítky let používá v některých zemích západní Evropy, především v Nizozemsku, Německu nebo Velké Británii. Díky podpoře z fondů Evropské unie, konkrétně Operačního programu životní prostředí, vznikl v České republice pilotní projekt přirozené pastvy velkých kopytníků právě v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice. V lednu roku 2015 se tam objevilo první stádo divokých koní dovezených z anglického Exmooru. Na podzim téhož roku k nim přibyla skupina zpětně šlechtěných praturů z Nizozemska a o několik týdnů později zubři z několika polských rezervací a druhá skupina koní z Exmooru.

Projekt podpořený Evropskou unií se stal prvním na světě, kde se znovu objevily všechny tři druhy velkých kopytníků v rámci jedné rezervace. To vyvolalo obrovský, celosvětový zájem a o projektu referovala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post, BBC, Der Standard a dalších. V historii České republiky se tak návrat velkých kopytníků stal vůbec světově nejznámějším projektem podpořeným z evropských peněz.

„Financování ze strany Evropské unie nebylo jediným evropským rozměrem projektu. Od počátku fungoval díky spolupráci organizací z několika evropských zemí,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Chov zubrů je součástí záchranného programu tohoto druhu, který koordinuje European Bison Conservation Center (EBCC), na návratu praturů se podílí nizozemská Taurus Foundation.

Na jaře roku 2016 se v rezervaci podařilo všechny tři druhy rozmnožit, takže je vidět, že v bývalém vojenském prostoru našly výborné podmínky. O tento způsob péče o krajinu projevily zájem instituce ochrany přírody v dalších oblastech. Na jaře roku 2017 tak začne vznikat nová rezervace velkých kopytníků ve dvou lokalitách Národního parku Podyjí. Opět díky podpoře Evropské unie, tentokrát projektu Life.

„Jsem velmi rád, že výstava fotografií může přiblížit dění na pastvinách u Benátek nad Jizerou a Milovic těm lidem, kteří buď ze zdravotních, nebo jakýchkoliv jiných důvodů nemohou tyto lokality navštívit,“ konstatoval autor snímků Vojtěch Lukáš. Jeho snímky mohla veřejnost od února vidět ve výstavních prostorách Stavební spořitelny České spořitelny ve Vinohradské ulici. „Je pro mě velkým potěšením, když pozoruji návštěvníky výstavy, zejména z řad mladé, dospívající generace, jak jsou překvapeni tím, co se dá také u nás vidět. A nejednou jsem já, nebo kolegové, konfrontováni dotazy, jak se na pastviny nejlépe dostanou. A to je asi ta největší odměna, kterou si můžeme přát - opravdu živý zájem veřejnosti o tento projekt!" zdůrazňuje Vojtěch Lukáš.

Výstava bude v Evropském domě otevřena do 23. května. Je přístupná zdarma, v pondělí až čtvrtek od 10 do 18 hodin, v pátek od 10 do17 hodin. Evropský dům najdou návštěvníci na adrese Jungmannova 745/24, Praha 1.

Velcí kopytníci by po statisíce let součástí evropské přírody. A nejen to, patřili mezi klíčové „krajinné inženýry“, kteří ji významným způsobem ovlivňovali a v mnoha oblastech udržovali otevřený charakter krajiny. Od stepí, přes parkovité porosty až po světlé, řídké lesy. Poté, co člověk tři klíčové druhy velkých kopytníků – zubra, divokého koně a pratura - vyhubil ve volné přírodě nebo zcela, zastoupila jejich roli na několik staletí domácí zvířata. Jenže ta se intenzivním šlechtěním postupně stávala stále více závislá na péči člověka, a s tím i veškerá starost o otevřenou krajinu. Udržovat rozsáhlé luční porosty pastvou domácích zvířat nebo kosením tak začínalo tvořit čím dál větší zátěž pro rozpočty ochrany přírody.

Navíc přes veškerou snahu člověkem řízený management krajiny nikdy nedokázal vytvořit tak jemnou mozaiku, jako přirozená pastva velkých kopytníků. Čeští vědci se proto rozhodli ve spolupráci s ochranářskou společností Česká krajina vrátit do krajiny původní velké kopytníky, kteří mohou ušetřit finance při péči o území o rozloze desítek a stovek hektarů. Tím pomáhají soustředit omezené prostředky na management stovek a tisíců menších území, která se bez péče člověka neobejdou.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman: Sociální pracovnici hrozilo, že přijde o práci. Pomohli jsme jí

20:11 Ombudsman: Sociální pracovnici hrozilo, že přijde o práci. Pomohli jsme jí

Krajský úřad odmítl uznat odbornou způsobilost pracovnici v sociálních službách, ačkoli ji měla. Zam…