Kromě připomenutí jejich výtečné tvorby přímo pro děti tu zazní i některá méně známá fakta z dětství a dospívání obou umělců, včetně jejich pozdějšího angažmá ve prospěch chudých rodin. Po skončení přednášky si bude možné prohlédnout i jindy uzavřenou střechu Paláce, pyšnící se ojedinělým výhledem na Prahu. Zájemcům o přednášku i prohlídku střechy pořadatelé doporučují registraci předem na adrese jednatel@palacymca.cz. Vstupné je dobrovolné, výtěžek jde jako už tradičně v případě organizace YMCA na podporu volnočasových aktivit dětí a mládeže.

„Přestože Karel ani Josef Čapek nebyli dětmi vyloženě obklopeni – Karel vlastní potomky neměl a Josef byl otcem jediné dcery Alenky -, do světa dětství se vraceli celý život a pro děti vytvořili mnoho vynikajících děl,“ říká Kristina Váňová. Jak ale vzápětí upozorňuje, nebyl to ale zdaleka jen Josefův Pejsek a Kočička, Karlova Dášenka a mnoho dalších oblíbených pohádek nebo obrázků, které oba bratři pro malé čtenáře napsali či nakreslili. „Jejich rozhled, životní zkušenost a také jejich soucitná srdce je vždy vedla k tomu, aby aktivně upozorňovali i na otázku sociální, včetně nesnadného života chudých dětí a chudých rodin,“ říká Váňová.

Ta v přednášce připomene jak Karlovy známé reportáže z chudinské kolonie, tak třeba unikátní návrh nerealizované dobročinné známky jeho bratra Josefa, nacházející se v depozitáři Poštovního muzea. „Dobročinné známky byly vždy o pár haléřů dražší než známky běžné a výtěžek z jejich prodeje šel právě na pomoc dětem pocházejícím ze skromných poměrů,“ vysvětluje Kristina Váňová.

Přednáškami k charakteru

Podle Petry Otřísalové, ředitelky Paláce YMCA, nebylo čapkologické téma zvoleno náhodou. „Karel a Josef Čapek vždy reprezentovali hodnoty, jako je demokracie, kultura, svoboda, ale i poctivost, pracovitost, úcta k člověku a pomoc potřebným. Což jsou věci, které je dobré si v dnešních turbulentních dobách znovu připomenout. Vždy je ostatně prosazovala také YMCA, největší a nejstarší celosvětová organizace zaměřená na výchovu, vzdělání a všeobecný rozvoj mladých lidí,“ upozorňuje Petra Otřísalová.

Současná přednáška podle ní navazuje na tradici populárních vzdělávacích cyklů, které se v Paláci YMCA konaly ve 30. let minulého století. Jejich cílem bylo propagovat zdravý životní styl a vedle těla utužovat také charakter mládeže. „Přednášky v Paláci YMCA, který v té době sloužil jako moderní ubytovna mladých mužů, byly tehdy velmi oblíbené a podílelo se na nich mnoho významných osobností. Přednášel zde například přírodovědec, filosof a přesvědčený demokrat Emanuel Rádl, jeden ze zakladatelů Akademické YMCA, což je sdružení fungující dodnes. Chlapecký klub v Paláci YMCA navštívil například i Edvard Beneš, tehdejší ministr zahraničí a vyznavač „ymkařských“ hodnot,“ říká Petra Otřísalová.

Podle ní byl vzorem ymkařů byl vždy takový člověk, který výrazně převyšoval svými povahovými vlastnostmi a činy všední průměr kolem sebe. „Takovým hrdinou hodným následování byl i současník a přítel bratří Čapků, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho životní příběh i jeho názory na humanitu, demokracii a sociální spravedlnost byly tehdy vnímány jako cílevědomé zrání k zodpovědnosti a síle. Byl symbolem silného charakteru, ideálu rytířskosti a gentlemanství,“ uzavírá Otřísalová.