Svůj záměr představilo vedení zoo i na radě města, která ho první únorový týden schválila a představila veřejnosti. „Plány zoo podporujeme. Cílem je získat nové atraktivní a přírodní expozice a zoologickou zahradu kvalitativně posunout dál“, řekl náměstek Ivan Langr.

Nové území, které by se mohlo stát součástí zoo, se nachází v údolí za Sovovou ulicí směrem k bývalému lesnímu amfiteátru. Tímto údolím nevede žádná turisticky značená cesta a z hlediska uzavření prostoru se pro běžnou veřejnost nejedná o významný zásah. Většina pozemků jsou lesní porosty. Stávající a nový areál by byl propojen mostem nad Sovovou ulicí.

V Údolí ohrožené divočiny, jak zoo svůj záměr nazývá, by mohly vzniknout relativně levné, prostorné přírodní expozice pro chladnomilné druhy zvířat, jako je např. tygr ussurijský, medvěd, vlk či zubr evropský, jejichž chov nevyžaduje stavbu nákladných vytápěných pavilonů. Zároveň by na nové území dala přesunout i řada stávajících chovaných druhů (např. tygři či velbloudi) a tím by došlo ke zvýšení prostorové kapacity ve stávajícím areálu. Jaká ale bude výsledná skladba zvířat v tomto údolí bude samozřejmě záležet na doporučení odborníků, stupni ohroženosti zvířat a na spolupráci s koordinátory chovů jednotlivých druhů.

Důvodem, který zoologickou zahradu k tomuto rozhodnutí vedl, je především připravovaná novelizace zákonů o chovu volně žijících zvířat v lidské péči. Ta s největší pravděpodobností během dvou let výrazně změní a zpřísní podmínky pro chov řady druhů zvířat a některé ze stávajících výběhů nebudou nově stanovené parametry splňovat. „Ocitli jsme se na pomyslném rozhraní. Buď můžeme jít nadále cestou snižování počtu chovaných druhů a vzdát se chovu prostorově náročnějších, ale zato návštěvnicky atraktivních zvířat jako jsou šelmy či sloni. Nebo můžeme usilovat o rozšíření stávajícího areálu. Dosud jsme zpřísňování norem na chov ohrožených druhů v lidské péči řešili snižováním počtů zvířat a spojováním výběhů. To ale nemůžeme dělat do nekonečna. V minulých letech jsme z prostorových důvodů už skončili například s chovem nosorožců, orangutanů či gepardů“, vysvětluje ředitel zoo David Nejedlo.

Součástí nového areálu by se stal i opuštěný lesní amfiteátr, který by po rekonstrukci mohl sloužit k ukázkám sokolnictví a letových dovedností dravých ptáků, ale i dalším kulturně vzdělávacím programům pro veřejnost. Navržená plocha nového území by se napojila i stávající Dětský koutek, který zoologická zahrada již několik let provozuje. Ten by pro veřejnost zůstal samostatně přístupný i nadále.
Kdy se areál začne rekonstruovat však není ještě jisté. Zoo Liberec je momentálně ve fázi příprav dokumentů a strategické změny územního plánu. „Na úpravě nového areálu bychom i z finančních důvodů pracovali postupně. Nejprve bude potřeba celý areál oplotit, zasíťovat a připravit infrastrukturu. První výběhy by mohly vzniknout až v řádu několika let“, dodává Nejedlo.

„Jsme si vědomi velmi složité finanční situace našeho zadluženého zřizovatele, města Liberce. Na druhou stranu máme povinnost udržet si svou konkurenceschopnost ať již jako volnočasového areálu a turistického cíle nebo jako profesionálního ochranářského centra s mezinárodním významem,“ říká Nejedlo.

Projekt Údolí ohrožené divočiny si klade za cíl udržet tuto konkurenceschopnost za relativně co nejmenší finanční náklady. Jakou částku si však vyžádá, představí až územní architektonická studie a nižší stupeň projektové dokumentace, jejíchž vypracováním rada města vedení zoo a příslušné odbory Magistrátu města Liberce pověřila. Již nyní se však dá říci, že náklady na realizaci tohoto projektu se budou pohybovat v řádu desítek, nikoli stovek milionů.

V generální plánu rozvoje liberecké zoo i nadále zůstává výrazná rekonstrukce horní části zoo, která bude zahrnovat stavbu slonince, rekonstrukci pavilonu žiraf, hospodářské budovy i vybudování nové expozice Africká planina.