Chov jeřábů bělošíjích v Zoo Ostrava začal v roce 2007 dovozem dvou samců. V roce 2017 proběhla výměna jednoho samce za samici (*2012). V témže roce byli ptáci spojeni a první hnízdění proběhlo v roce 2019. Společně postavili hnízdo, do kterého samice snesla dvě nahnědlá vejce. Ta však byla neoplozená. V následujících dvou letech se situace opakovala. Pár dokonce v obou letech zahnízdil dvakrát, ale žádné z vajec nebylo oplozené. V letošním roce začalo hnízdní období již v březnu, kdy samec zvýšenou vokalizací a svatebními tanci lákal samici k páření. Nepřeslechnutelné troubivé zvuky se rozléhaly po celém okolí expozic Tibetu a Číny. První snůška byla opět neoplozená. V průběhu jara provedli chovatelé ve výběhu výraznou úpravu terénu a nechali jeřábům více materiálu ke stavbě hnízda (větvičky, suché listí a další rostlinné části). Změnili jsme i krmnou dávku – používáme jiný typ granulí a zvýšili jsme podíl hmyzu. Během května si opět začali budovat hnízdo z přirozeného materiálu v blízkosti jezírka, do kterého samice snesla dvě vejce, první vejce 29. května a druhé o dva dny později.

Po měsíci inkubace se 28. června vylíhlo první mládě, druhé 30. června. Mláďata jsou po vylíhnutí pokryta rezavohnědě zbarveným prachovým peřím, brzy dovedou běhat a rychle rostou. Oba rodiče zvládají svou rodičovskou premiéru velmi dobře, mláďata vodí a krmí speciální míchanou směsí sestávající ze strouhaného vařeného vejce, vařené rýže, mletého vařeného masa, krouhané zeleniny, tvrdého drobeného tvarohu, pampeliškového a jetelového listí, kopřiv a směsi pro hmyzožravé ptáky. K tomu jim chovatelé podávají množství hmyzu, především rozmražených cvrčků.

Je otázkou, zda obrat v chovu majestátních jeřábů způsobily změny ve výběhu či v krmné dávce, pravděpodobnější je, že ptáci postupně dospěli. Chovatelé si odchovu velmi cení, protože tento druh patří v přírodě k ohroženým a přestože je v rámci Evropy chován asi v 60 institucích, v letošním roce se podařilo mláďata odchovat pouze ve čtyřech zoologických zahradách (počítáno i s Ostravou). 

Jeřábi bělošíjí v Zoo Ostrava obývají výběh nedaleko vstupu do zoo společně s párem morčáků bílých, párem morčáků šupinatých a párem kachniček mandarínských. Výběh je za normálních okolností průchozí pro návštěvníky, nyní je ale uzavřen, aby měli jeřábi dostatečný klid při péči o své první potomky. Návštěvníky proto prosíme o trpělivost a jako malou kompenzaci nabízíme video zachycující jeřábí rodinu.

Jeřáb bělošíjí (Grus vipio) dorůstá do výšky 125 cm s rozpětím křídel okolo 2 m a může vážit až 6,5 kg. Žije na travnatých územích, podmáčených loukách a bažinách v okolí sladkých vod v severovýchodním Mongolsku, severovýchodní Číně a na jihovýchodě Ruska. Je tažný, zimuje v Japonsku, Číně a Koreji. Jeho jídelníček je pestrý – živí se bezobratlými, malými obratlovci, semeny, plody a výhonky. Jeřábi uzavírají celoživotní páry. Každoroční tok je spojen se svatebním tancem, který inspiroval mnohé umělce – ptáci se navzájem klaní, mávají křídly, vyskakují do výšky a vyluzují troubivé zvuky. Díky rezonančnímu orgánu (dlouhá, do kličky složená průdušnice uložená v dutém hřebeni prsní kosti) jsou jejich hlasy daleko slyšitelné. V lidské péči se mohou dožít až 45 let. Jeřáb bělošíjí je zařazen v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List) v kategorii zranitelný (Vulnerable). Početnost populace ve volné přírodě se odhaduje na 3700–4500 dospělých jedinců. Trpí zejména ztrátou vhodných hnízdišť v důsledku vysušování mokřadů.