Sociálně politické situaci Číny se věnoval na besedě v prostorách tzv. Staré arény v Ostravě Otakar Bureš: „Neautoritářský levicový pohled na Čínu v českém prostoru zcela chybí,“ poznamenal a popsal priority čínských vůdců. „Po smrti Mao Ce-tunga, přišel Teng Siao-pching s pragmatickým pojetím, které říká, že lze spojit pozitiva kapitalismu a socialismu, a proto připustil protržní reformy. Následující prezident prezentoval usilování o harmonickou společnost, o čínský sen harmonického světa, s čímž souvisí multipolární mezinárodní politika, přičemž v rámci Číny zůstává důraz na vládnoucí stranu a údajnou komunistickou ideologii. I na posledním sjezdu došlo k přihlášení ke komunismu, maoismu,“ popsal.
Číňané prý nechtějí západní nerovnost, ale západní blahobyt
Čínská komunistická strana tvrdí, že prosazuje socialismus s čínskými rysy. „Jako hlavní pilíře vidí důvěru národa k čínské cestě rozvoje, marxismus a převahu socialistických institucí. Zároveň říká, že západní ideologie neoliberalismu nejsou pro čínské podmínky vhodné,“ uvedl s tím, že komunistická strana ale není jednotná, má frakce, které vzájemně soupeří. Existuje tu i Nová levice. „Není tak nacionalistická a spíš se inspiruje západními postavami. Prosazuje demokratizaci a oponuje současné politice. Je ale třeba říct, že i v nejvyšším vedení strany se hovoří o postupné demokratizaci do roku 2050, o větší participaci občanů,“ uvedl Bureš a připojil i svůj postřeh: „Pokud jde o moji zkušenost, musím potvrdit, co se o Číňanech říká, ale zdůrazňuji, že nehovořím o lidech z kosmopolitních megapolí. Říkají, že nechtějí západní nerovnost, ale chtějí západní blahobyt. Přesvědčení o potřebě rovnosti je v celé čínské populaci velice silné.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá