Jeden ze strážců jihoafrické rezervace volá vysílačkou svého kolegu, který se pohybuje někde na druhém konci parku. Odpovídá ale téměř okamžitě s tím, že ploty jsou neporušené a nikde nezaznamenal ani žádný podezřelý pohyb. Alespoň prozatím. Nacházíme se uprostřed farmy Mauricedale v sousedství národního parku Kruger. Obklopuje nás bujná vegetace a všude kolem se také pohybují antilopy, zebry či žirafy, v povzdálí zahlédnu i pštrosy, a především pak nosorožce, ke kterým se snažíme co nejvíce přiblížit. 

Stojíme od nich doslova jen několik málo metrů, samozřejmě zůstáváme v autě. Tunové zvíře ale přesto rozčileně funí a občas se proti nám jakoby rozběhne. Nosorožec dvourohý neboli černý není příliš snášenlivým zvířetem a je také nevypočitatelný, přesto je od nepaměti ozdobou Afriky a stejně je s tímto kontinentem neodmyslitelně spjatý. Nemá také přirozených nepřátel, přesto může být jeho osud brzy zpečetěn. 

Boj s větrnými mlýny 

„Z tohoto nosorožce získáme z delšího rohu 13,5 kilogramu a dohromady pak asi 18 kilo, mluvíme tedy o částce přesahující na černém trhu milion dolarů. My mu je ale řežeme, a tím ho vlastně chráníme,“ ukazuje mi John Hume, majitel rezervace Mauricedale, který kriticky ohroženým nosorožcům a jejich záchraně zasvětil svůj život. Sám ale cítí, že bojuje doslova s větrnými mlýny. 

„Došlo to tak daleko, že nosorožci jsou zabíjeni i v zoologických zahradách a dochází i k vykrádání muzeí. A to vše kvůli Číňanům, respektive Vietnamcům, kteří používají rohy nosorožců v tradiční medicíně. Věří, že vyléčí vše, od horečky přes zvýšení sexuální potence až po rakovinu,“ vypočítává John Hume. Rohy jsou přitom tvořeny z keratinu, což je hmota, ze které rostou lidské nehty a vlasy. Zprávy odborníků ale nepadají na úrodnou půdu a marné jsou i zákazy. 

Snaha o legalizaci obchodu s rohy 

„Řekl jsem britské vládě, že může zamezit pašování rohů z mrtvých nosorožců z Evropy do Číny, ale už nezabrání, aby pašeráci vtrhli na mou farmu, zabili nosorožce a za dvě hodiny s nimi byli na pobřeží sousedního Mosambiku, kde čekají lodě schopné je okamžitě odvézt do východní Asie,“ dodává.  Zoufalství je z jeho hlasu doslova cítit, přitom je prý řešení celého problému jednoduché. 

„Ročně můžeme snadno uříznout roh několika tisícům nosorožců, protože jim dorůstá, stejně jako člověku nehty. A lehce tak jsme schopni zásobovat trh na Dálném Východě. Ovšem pokud bude zabíjení pokračovat tímto tempem, nebudeme mít už dostatek nosorožců, abychom mohli poptávku uspokojit,“ vysvětluje John Hume, který se proto snaží o legalizaci obchodu s rohy nosorožců. On sám jich má uschovány tisíce kusů, vláda pak dokonce tisíce tun, jenže podle platných zákonů je nelze beztrestně prodat. Pašeráci proto mají doslova žně.