ParlamentníListy.cz se pokusily udělat sondu toho, co se kolem rublu dělo již v minulosti, i toho, co se může dít dál – třeba pokud se rozhodne Rusku podat pomocnou ruku Čína. Pravdou je, že na poklesu rublu mají mimo jiné velký podíl sankce, kterými svět a EU Ruskou federaci trestá za postup na Ukrajině a Krymu. A tak hlavně v prosinci docházelo k již doslova kalamitním stavům. Na těch mohli vydělat snad jen lidé, co potřebovali za rubly nakoupit letenky od ruských leteckých společností (tím se cesta do daleké exotiky klidně dostala k hranici 7, 8 tisíc našich českých korun), na druhou stranu všichni, kteří jsou na rublech závislí, měli důvod jen hořce litovat. Nutno dodat, že mezi takové patří třeba i čeští hokejisté, co do RF odjeli hrát a nyní musí čelit zpožděným výplatám, či podstatně nižším odměnám, než které jim byly přislíbeny. Bohužel, vše je ale podstatně složitější. Jde o politiku, zahraniční politiku, o zlato a možná i o to, která měna bude dál fungovat jako světová rezervní měna.

Padající rubl ovlivňuje i životy a ekonomiku v dalších postsovětských zemích

Propad rublu se odráží i v dalších postsovětských zemích, jelikož ty jsou závislé na dobré kondici ruského hospodářství. Když došlo ke strmému propadu rublu v polovině prosince, způsobilo to nervozitu nejen mezi ruskými nákupčími, ale i mezi představiteli ovládajícími státy někdejšího Sovětského svazu. Povšimla si toho i světová média.

„Slabý rubl vyvíjí velký tlak i na stabilitu ostatních měn v regionu,“ vysvětloval ve Financial Times ekonom Oleg Kuzmin z moskevské investiční společnosti Renaissance Capital s tím, že když se Rusku nedaří, táhne to dolů celý region. Připomněl pak mimo jiné například to, že vlády v Bělorusku, státech Kavkazu a Střední Asii obecně praktikují tvrdou monetární politiku. I z tohoto důvodu jejich měny letos zatím neoslabily tak dramaticky jako rubl, ukrajinská hřivna nebo moldavský leu (oslabil letos o 17 procent).