ParlamentníListy.cz se pokusily udělat sondu toho, co se kolem rublu dělo již v minulosti, i toho, co se může dít dál – třeba pokud se rozhodne Rusku podat pomocnou ruku Čína. Pravdou je, že na poklesu rublu mají mimo jiné velký podíl sankce, kterými svět a EU Ruskou federaci trestá za postup na Ukrajině a Krymu. A tak hlavně v prosinci docházelo k již doslova kalamitním stavům. Na těch mohli vydělat snad jen lidé, co potřebovali za rubly nakoupit letenky od ruských leteckých společností (tím se cesta do daleké exotiky klidně dostala k hranici 7, 8 tisíc našich českých korun), na druhou stranu všichni, kteří jsou na rublech závislí, měli důvod jen hořce litovat. Nutno dodat, že mezi takové patří třeba i čeští hokejisté, co do RF odjeli hrát a nyní musí čelit zpožděným výplatám, či podstatně nižším odměnám, než které jim byly přislíbeny. Bohužel, vše je ale podstatně složitější. Jde o politiku, zahraniční politiku, o zlato a možná i o to, která měna bude dál fungovat jako světová rezervní měna.
Padající rubl ovlivňuje i životy a ekonomiku v dalších postsovětských zemích
Propad rublu se odráží i v dalších postsovětských zemích, jelikož ty jsou závislé na dobré kondici ruského hospodářství. Když došlo ke strmému propadu rublu v polovině prosince, způsobilo to nervozitu nejen mezi ruskými nákupčími, ale i mezi představiteli ovládajícími státy někdejšího Sovětského svazu. Povšimla si toho i světová média.
„Slabý rubl vyvíjí velký tlak i na stabilitu ostatních měn v regionu,“ vysvětloval ve Financial Times ekonom Oleg Kuzmin z moskevské investiční společnosti Renaissance Capital s tím, že když se Rusku nedaří, táhne to dolů celý region. Připomněl pak mimo jiné například to, že vlády v Bělorusku, státech Kavkazu a Střední Asii obecně praktikují tvrdou monetární politiku. I z tohoto důvodu jejich měny letos zatím neoslabily tak dramaticky jako rubl, ukrajinská hřivna nebo moldavský leu (oslabil letos o 17 procent).
Rusové se báli propadu rublu již v roce 2011. Nepočítali ale se sankcemi
Je namístě přitom připomenout fakt, že na obavy Rusů upozorňovala média již v roce 2011. Tedy v době, kdy ještě nikdo netušil, jakým směrem se bude ubírat vývoj na Ukrajině, že dojde k anexi Krymu, že bude Rusko sankcionováno. Jediné, s čím se tehdy a správně počítalo, byl propad cen ropy. I tehdy už byli Rusové nervózní.
Po oslabení ratingu Spojených států a pádu cen ropy se báli příchodu nové krize. Strachu z návratu těžších časů čelili nákupy zlata či cizích měn, které pro ně byly jistější investicí než rubl. Ekonomové ale obyvatele uklidňovali, že ruský rozpočet počítal i s hlubším propadem cen ropy a přitom nebude ohrožen.
„Ruble nešetřit, ale utratit – je nejvyšší čas nechat si opravit zuby, vyměnit nábytek či nakoupit techniku. Držte úspory v různých měnách, anebo investujte do zlata, dokud ještě je,“ zněly tehdejší rady odborníků, kterými zásoboval své čtenáře místní populární list Komsomolskaja pravda. O roli zlata se ještě zmíníme níže, přesto je zde nutné poznamenat, že prodej zlatých mincí v důsledku tohoto prudce v onom roce 2011 vzrostl. A jak se ukazuje, právě zlato, může být v blízké budoucnosti hodně důležité pro to, jak Rusko z problémů vymanit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová