Roku 1992 jste chtěla, aby o rozdělení Československa rozhodli občané v referendu. Myslíte, že by to bývalo  dopadlo jinak?
Myslím, že ano. Není pravda, že Slováci byli pro odtržení. Z průzkumů a analýz z té doby jednoznačně vyplývá, že byla většina Slováků, stejně jako Čechů, pro zachování jednotného státu.  Chtěla bych podotknout, že zastávám názor, že o tak důležitých věcech, jako je rozdělení státu nebo naopak předání části kompetencí do Bruselu, je třeba rozhodovat na základě přímého mandátu od voličů. Žádná z politických stran, vyjma SNS, tehdy neměla rozdělení státu ve svém programu, a tudíž k tomu neměla mandát. Proto jsem trvala na vypsání referenda. Na druhou stranu - není pravda ani to, co teď tvrdí pan poslanec Fico, a sice, že jsem byla proti rozdělení. Byla jsem pouze pro referendum.

A podíváte-li se zpátky - bylo tedy rozdělení dobrou volbou?
Víte, ono uvažování "coby kdyby" nikdy nikam nevede. Nicméně je jisté, že Slovensko zaplatilo za rozdělení obrovskou cenu. Přišla éra Mečiarismu a ze Slovenska se stala černá díra na mapě Evropy. Naše země byla v naprosté izolaci a z různých zemí k nám chodily diplomatické nóty o porušování základních demokratických principů. Ekonomiku Mečiar úplně zruinoval.

Po dobu, co jste v politice působila, jste se řídila heslem: nejlepší sociální politika je ta, díky níž se o sebe občané mohou postarat sami a nepotřebují pomoc státu. Co říkáte na sociální stát typu Francie? Není tohle to nejvyspělejší společenské uspořádání?
To rozhodně není pravda. Ve Francii je sice vysoká míra přerozdělení veřejných financí, ale zase tam mají vysoké daně. Jedny z nejvyšších v Evropě. Naopak na Slovensku je jedno z nejnižších zdanění v Evropské unii. Při hodnocení jsou důležitější kritéria, než míra přerozdělení. Například nezaměstnanost a kupní síla.

Řada Slováků si stěžuje, že se po přijetí eura jejich kupní síla snížila, že společná evropská měna všechno zdražila...
Nic nepřináší jen klady nebo zápory. Vysoká míra inflace není jen na Slovensku. Prožíváme silnou ekonomickou krizi a zdražuje se všude. Ceny benzínu a nafty nešly nahoru jen u nás. Euro prokazatelně pomohlo slovenskému zahraničnímu obchodu. Náš růst hrubého domácího produktu je druhý nejvyšší v Evropě.

Světem se šíří hnutí nespokojených, které sociolog Fedor Gál nazval nežádoucím produktem sociálního státu - zlenivělou mládeží, jež nechce pracovat. Souhlasíte s takovou interpretací?
Ne, určitě s tím nesouhlasím. Nespokojenost převážně mladých lidí pramení ze ztráty důvěry v politiky i instituce. Ne, že by mladí nechtěli pracovat, oni nemohou práci najít. Společnost jim prostě nevytvořila dostatečný prostor proto, aby se mohli uplatnit. A z toho viním evropské vlády a politiky. Problém je v tom, že mladí, a to je jim vlastní, žádají rychlé řešení. Tohle ale není žádný pokus v CERNu - my nemáme urychlovač, abychom změny provedli hned. Netvrdím, že to je záležitost stovek let, ale nějakou dobu to prostě potrvá.

Na Slovensku, potažmo v celé Evropě, je to tedy špatně nastavené? Jinými slovy říkáte, že budou nutné rozsáhlé strukturální změny...
Stoprocentně. Bez strukturálních změn to nepůjde. Vždyť Evropa naprosto ztratila konkurenceschopnost. Podíváte-li se na statistiky, zjistíte, že v Evropě pracují tři čtvrtiny lidí ve službách, to znamená v bankách, úřadech a dalších institucích. Aby je ta jedna čtvrtina lidí pracujících v průmyslu uživila, je prostě nemožné. Evropa navíc zaostává ve výzkumu a vývoji.

Chystáte se odletět do Oxfordu. Nebude se vám stýskat?
Bude a nezůstanu tam dlouho. Zkusíte-li si nějakou dobu, jako jsem to udělala já, bydlet v zahraničí, zjistíte, že doma je doma. Když jsem do Anglie přijela a zašla na trh, můžete rozumět jednotlivým slovům, a i to například mně trvalo půl roku. Tomu, co lidé skutečně říkají, ale nikdy úplně neporozumíte. Zemi tvoří kultura, zvyky, jazyk i styl života. Právě v Anglii jsem se naučila být vlastenkou. Slovensko miluji. Se všemi jeho krásami i nešvary. A to hlavně proto, že mu rozumím. Když s vámi teď mluvím, poznám podle jazykových nuancí a intonace, co si myslíte, co chcete vyjádřit a v jaké jste náladě. Tohle v cizině nikdy úplně nezažijete. Angličan například nikdy nepochopí, jaká u nás panuje atmosféra, když si opékáme slaninu.  Je to také o humoru. Když je například můj životní cíl vyluzovat lidem na tvářích úsměv, zůstanu tu, protože na Slovensku mi to jde nejlépe.

Vaše kandidatura na prezidentku tedy není úplně ze hry?
Do minulé kandidatury jsem se nechala vmanipulovat otázkami novinářů. Podruhé už tu samou chybu neudělám.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.