Řecké hlavní město dnes připomíná válečnou zónu, říká spolupracovnice Českého rozhlasu Soňa Dorňáková Stamu, která v Aténách žije. „Situace je opravdu dost katastrofální. Škody jsou obrovské, ještě nejsou vyčíslené. Ale tady vyvstalo další téma – proč vlastně policie nechala velkou skupinu radikálů, neznámých zakuklených mladíků, zničit zase už po několikáté centrum Atén,“ popisuje převažující nálady. 

Řecká média píší, že se jednalo o organizovaný a systematický útok na historické budovy, obchody a banky, který byl připravován přes internet.  Ze všech stran se teď ozývá kritika policie a levice žádá kvůli selhání policistů rezignaci ministra vnitra. Veřejnost požaduje nastolení pořádku a demokracie. Policie zatím incident šetří a říká, že jejím prvotním cílem bylo ochránit parlament. 

Centrum Atén hořelo celou noc

„To je taková tradice, že v Řecku když se demonstruje, demonstrace je organizována například odbory nebo komunistickou stranou, to je pokojná demonstrace. Potom se na jejích krajích nebo z uliček u parlamentu objevuje nejdřív malá skupinka extremistů a ta začíná vždy takovou honičku s policií,“ vysvětluje Soňa Dorňáková Stamu. Skupinka výtržníků prý vždy rozežene pokojné shromáždění a začne útočit na policisty. Podobný scénář se podle ní opakuje už několik desetiletí, v Řecku se proto spekuluje, že situace může vyhovovat vládě. 

Radikálové zapalovali budovy, házeli zápalné lahve a kameny po policistech a ničili obchody a banky. Policii se demonstrace vymkla z rukou a centrum Atén nekontrolovatelně hořelo celou noc. 

Řecký bankrot je stejně nevyhnutelný, říká ekonom Bureš

Po bouřlivé debatě včera řecký parlament velkou většinou odhlasoval nejtvrdší úsporný program v novodobé historii země.  Přestože lídři dvou největších stran na svých poslancích vyžadovali odhlasování podmínek půjčky, 43 poslanců neposlechlo, a proto byli ze stran vyloučeni. To odstartuje změny na řecké politické scéně v nadcházejících volbách. 

Ve stejné době tisíce lidí pokojně demonstrovaly před parlamentem, večer pak ale kvůli provokacím výtržníků propukly mimořádně velké nepokoje a došlo k zatýkání.  Řecké odbory se zatím nevyjádřily, jestli budou v protestech pokračovat… Ve chvíli, kdy parlament program schválil, už ale řecká vláda nemůže ustoupit a musí všechny změny realizovat. 

K účinkům, jaké bude na Řecko mít další finanční injekce ve výši 130 miliard eur, je ale poměrně skeptický hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „V tuto chvíli další úsporná opatření vyvolávají jenom další, hlubší propad ekonomiky a tím pádem propad v daňových příjmech. V tuto chvíli již některé daně jako například daň z přidané hodnoty padají o víc jak 20 procent meziročně a současný plán, se kterým přišel Mezinárodní měnový fond, je fakticky postavený na nereálných odhadech vývoje daňových příjmů v Řecku a na nereálných odhadech vývoje ekonomiky,“ vysvětluje. 

Nejpozději za tři nebo čtyři měsíce se tak podle něj ukáže, že Řecko bude v plnění plánu zaostávat. Pokud se ale Řekové rozhodnou s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem nespolupracovat, dobrovolně si vyberou cestu divokého bankrotu, dodává Bureš. „Tím, že by nakonec asi byli donuceni vystoupit z eurozóny, tak by na jednu stranu mohli trochu ulevit svým exportům, na druhou stranu by většina Řeků přišla o naprostou část svých reálných úspor v řeckých bankách. To by byla poměrně velká cena za nespolupráci,“ říká. 

Po přijetí úsporných opatření bude podle Bureše následovat po dobu asi tří měsíců relativní klid, kdy se trhy zklidní. Nejpozději v létě se ale prý znovu budou řešit dodatečné úspory, které už teď v Řecku narážejí na hranice možností. „Myslím si, že neřízený bankrot nakonec bohužel bude nevyhnutelný,“ uzavírá.