Soud zahájil jednání formalitami, například kontrolou totožnosti Anderse Breivika. Asi hodinu se četla obžaloba, která vyjmenovala všechny oběti včetně detailů toho, co jim Breivik provedl, kde a jak je zabil. Nejčastěji šlo o děti narozené začátkem 90. let, některým se při vraždění díval do očí, další zabil na útěku. Breivik se tvářil velmi spokojeně a když mu zástupci obžaloby přišli potřást rukou, vypadalo to, že má pocit, že mu gratulují k jeho krvavému činu. Obžalobu přijal s klidem, jen se čas od času pousmál při čtení jmen obětí a popisu toho, co jim provedl. V obětech se našlo i šest kulek a přes hodinu přítomní u soudu poslouchali jen to, která kudy do těla vletěla a co napáchala. 

Svědci z řad neonacistů

Breivik má čtyři právníky, asi nejznámější je Geir Lippestad, který je členem sociálnědemokratické Norské strany práce, která byla sama cílem útoků. V minulosti už zastupoval i neonacisty v případu vraždy ghansko-norského chlapce v roce 2001. Lippestad předem varoval, že to, co bude Breivik říkat, může značnou část veřejnosti šokovat. Zároveň hodlá předvolat svědky z řad neonacistů a mnozí Norové se proto bojí, co u soudu zazní. Může se totiž ukázat, že extremismus je mnohem rozšířenější, než si lidé dosud mysleli. 

Protichůdné znalecké posudky o svéprávnosti

Breivik začne vypovídat až zítra a bude na to mít přibližně pět dní. Pak se do konce dubna plánuje soud zabývat pumovým útokem v Oslu a od května pak střelbou na ostrově Utøya. Až v červnu těsně před koncem soudu přijdou na řadu expertní posudky týkající se Breivikova duševního zdraví. Poté se ještě bude čekat na vynesení rozsudku. Soud má k dispozici dva protichůdné psychiatrické posudky – podle jednoho je Breivik nesvéprávný a proto nemůže nastoupit do běžného vězení, podle druhého je naopak za své činy odpovědný. Psychologická zpráva tedy bude zřejmě to nejdůležitější, co u soudu zazní a také rozhodne o trestu. Je také možné, že první zprávu zpochybní sami její autoři. Přiznali totiž, že pracovali pod neuvěřitelným tlakem událostí a že tragédie mohla ovlivnit jejich práci. 

Anders Breivik loni 22. července nastražil nálož před úřadem norské vlády v centru Osla, při jejímž výbuchu zemřelo 8 lidí. Později na táboře sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utøya postřílel 69 lidí. K oběma činům se Breivik přiznal, vinu však odmítl a uvedl, že jednal v sebeobraně ve jménu boje proti multikulturalismu a islamizaci Evropy. 

{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Breivik" count=&

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.