Vedoucí České sociálně demokratické delegace Jiří Havel ke zvolení Martina Schulze řekl: "Martin Schulz měl k získání postu předsedy Evropského parlamentu naši plnou podporu. Jedná se o silnou osobnost z politického i lidského hlediska. Největší příslib do budoucna vidím v jeho prioritě zviditelnit Evropský parlament a zdůraznit jeho nepostradatelnou roli pro evropské občany." Zatímco europoslanec Jan Březina, člen KDU-ČSL, patřící do EPP – ED, skupiny sdružující křesťansko-demokratické a konzervativní strany a jiné tradiční politické síly středu a pravého středu, zase tvrdí:  „Nový předseda EP Schulz více rozděluje než spojuje a není široce uznávanou politickou osobností jako odcházející předseda Buzek.“

Schulz zvítězil s přehledem již v prvním kole hlasování, v tajné volbě ho podpořilo 387 z 670 zákonodárců. Britský konzervativec Nirj Deva dostal 142 hlasů, britská liberálka Diana Wallis pak 141.  Kandidáti lidovců a socialistů se totiž na postu předsedy europarlamentu pravidelně střídají v polovině volebního období. Schulz tak nahradí dosavadního předsedu, Poláka Jerzyho Buzeka z lidovecké frakce. Řada ostatních poslanců toto dělení funkce předsedy Evropského parlamentu kritizuje jako nedemokratické. Lidovci a socialisté ale namítají, že pokud nemá žádná strana většinu, je dohoda nutná, jak píše web Českého rozhlasu. 

Nový předseda chce pokračovat v dalším zviditelňování Evropského parlamentu. „Ze všech sil budu usilovat o to, abychom byli víc slyšet, řekl Schulz. Požaduje také, aby měli europoslanci větší slovo při boji se současnou dluhovou krizí.  

Plamenný řečník, kterého přirovnávají k Mussolinimu 

Martin Schulz má pověst kontroverzního politika. Známá je třeba scéna z roku 2003, kdy ve Štrasburku kritizoval tehdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho a ten mu poté ironicky nabídl roli kápa ve filmu o nacistických koncentračních táborech.  Schulzovi kritici říkají, že jeho plamenný projev připomíná styl mluvy jistého italského diktátora z meziválečného období, a označují ho za fanaticky proevropského člověka. Podle svých příznivců je Schulz zkrátka německý sociální demokrat věřící v užší evropskou integraci. 

Při posledních evropských volbách v Německu stál Schulz v čele německé sociálnědemokratické strany a utrpěl drtivou porážku. SPD získala nejméně hlasů v celé své historii, přesto se teď Schulz stává předsedou Evropského parlamentu. 

Čeští europoslanci z ČSSD Schulze vyzdvihují

V tiskovém prohlášení, které vydali hned po Schulzově zvolení, píší: „Ve svém projevu poděkoval a ocenil odcházejícího předsedu EP Jerzyho Buzeka (EPP) a zároveň všem poslaneckých kolegům slíbil: Udělám vše co je v mých silách, abych Vaši důvěru nezklamal. Chci a budu předsedou všech poslanců.
Dále nový předseda Evropského parlamentu uvedl: Poprvé od založení EU se její rozpad stává reálným a poslední měsíce se Unie potýká s velkými potížemi. Důležitá rozhodnutí se dělají za zavřenými dveřmi bez dostatečné demokratické kontroly.

Zájmy jedné země se nedají oddělovat od zájmů zemí sousedních. Je to právě naopak, buď všichni vyhrajeme nebo všichni prohrajeme. Pro úspěch je hlavní metoda Společenství, dodal jednoznačně Martin Schulz.“

Březina z EPP smutní po předchůdci Buzekovi

„Zatímco odcházející předseda EP Buzek měl přirozenou autoritu napříč politickým spektrem, nově zvolený předseda Schulz si ji bude muset teprve pracně budovat.  Jako dlouholetý lídr socialistů totiž postrádá potřebnou nadstranickost a zdravý odstup od své vlastní politické frakce. Nezbytný přerod ze stranického bojovníka v první linii ve všeobecně uznávaného reprezentanta Evropského parlamentu jako celku se stěží může odehrát ze dne na den. Dosud Schulz mnohem více rozděloval než spojoval a to podle mého názoru není tím nejlepším předpokladem pro úspěšný výkon funkce předsedy EP,“ míní Jan Březina.

A dodává: „Výkon předsednické funkce v podání Jerzyho Buzka nebyl tolik o velkých slovech, jako spíše o konkrétních činech. Jako aktivní a neohrožený bojovník proti komunismu a pozdější předseda vlády v demokratickém Polsku těžil ze své vynikající pověsti a silného morálního a politického kreditu, který mu umožnil stát se historicky prvním a navíc i úspěšným předsedou EP ze států střední a východní Evropy. Prokázal schopnost kompromisu a umění citlivého slaďování stanovisek jednotlivých politických frakcí. Za jeho působení ve funkci narostl vliv Evropského parlamentu, se kterým členské státy konečně začaly jednat jako rovný s rovným. Jako rodák z Těšínska měl velmi blízký vztah k Čechům a Moravanům a když v květnu 2010 postihly území České republiky ničivé povodně, osobně navštívil postižená místa na severní Moravě a zasadil se o to, aby se na odstraňování škod podílel i Fond solidarity EU. Evropanství Buzka nevycházelo z teoretických úvah, ale bylo opřeno o osobní životní zkušenost, a proto jako přesvědčený Evropan dokázal být i přesvědčivý, což se zdaleka nedá říct o každém z dnešních vrcholných evropských politiků.“