Debata se odehrávala na půdě Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zúčastnilo se ji ke dvěma stům účastníků.

Jako první zazněla otázka, zda je třeba Evropské unie více, či méně. Každý kandidát měl na odpověď tři minuty a většinou byl nemilosrdně přerušen.

Jiří Dienstbier vyslovil přesvědčení, že Česká republika bez této integrace by musela přijímat to, co by jí bylo okolními státy vnucováno, aniž by to mohla nějak korigovat. Evropy je podle něj třeba více, protože nám to zajišťuje prostor. „Nejhorší by bylo, kdybychom se dostali na okraj, bez možnosti věci ovlivnit,“ konstatoval Jiří Dienstbier, kterého do boje o prezidentský úřad vyslala jeho mateřská ČSSD.

„Vidím se jako člověk eurokritický. Hodně věcí mi na EU vadí, ale je jedna horší věc, než existence EU, a to je její neexistence. Debata nebude nikdy ukončena. Zkusme ji zklidnit,“ konstatoval Jan Fischer. „Na jedné straně federace, na druhé straně rozpad,“ porovnával možnosti. Dodal, že s federací má problém.

Existují ale podle něj globální problémy, které může a měla by Evropa řešit společně. „Jsou tu nedobudované dopravní koridory či komunikace,“ konstatoval. V této oblasti by prý uvítal více integrace. „Na druhé straně, ať si země vyberou každá své tempo,“ přimlouvá se Fischer. Připomněl zároveň, že jsou země, které zatím nemají zájem o bankovní unii. Je třeba umět hledat spojence, je třeba je umět přesvědčit. Zdůraznil ale, že by měly evropské země mluvit jedním hlasem zahraniční politiky.

Přestaňte věšet lidem strašáky na nos a vyložte fakta na stůl, říká Roithová

„Přála bych si, abychom byli spolehlivým a sebevědomým partnerem,“ konstatovala Roithová. Dodala, že už je na čase přestat lidem věšet strašáky na nos, ale dávat fakta na stůl a vysvětlovat jim, proč je důležité být členem klubu, v němž jsme. Jak EU, tak Česko stojí podle ní před zásadním rozhodnutím. „Chceme být tvrdým jádrem, nebo stát na okraji?“ ptá se Roithová. Zdůraznila také fenomén solidarity a soudržnosti. „EU bude tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. Evropský rozpočet by měl být prorůstový. Roithová zároveň vyslovila přání, aby se zásadně změnila česká politika vůči EU.

„Nikdy nebudeme tak jednotní, jako jsou USA, přesto se stále více této jednotě přibližujeme, někdy i díky krizím, které zažíváme,“ konstatoval Karel Schwarzenberg. Podle něj směřujeme vzájemně stále blíž, a jednoho dne by to, jak říká, mohla být fungující federace. „Nemůžeme ale nikoho znásilnit a přinutit k většímu spojení Evropy,“ konstatoval kníže.