Po roce 1989 došlo podle Robejška místo globální demokratizace ke globální ekonomizaci politiky. Na tom by prý nebylo nic špatného, kdyby nebyl ekonomizován i samotný obsah politiky. To znamená, že politicky rozhodující je dnes pouze to, co je počítatelné, a politickou hodnotu má pouze to, co má také tržní cenu. „A to ještě není všechno. Také ideál správného řízení státu je již přinejmenším čtvrtstoletí velmi podobný modelu podnikového managementu. Hnutí ANO je první politický subjekt, který otevřeně říká, že státy je třeba řídit jako firmy,“ uvádí ve svém článku na blogu serveru Aktuálně.cz Robejšek.
Jediný rozdíl mezi autoritářskými a demokratickými režimy je míra svobody jedince
Pro hladké fungování státu jakožto firmy je podle politologa důležité vyloučení různorodosti a náhody nebo alespoň výrazné snížení jejich výskytu. Takový manažerský přístup je nicméně podle něj v rozporu s demokracií, což v důsledku znamená sbližování metod vládnutí mezi západními demokraciemi a takovými autoritářskými státy jako jsou Čína a Rusko.
Jediným rozdílem mezi autoritářskými a demokratickými společnostmi je pak míra a způsob omezování svobody jedince. Zatímco autoritářské společnosti nemají v tomto ohledu údajně žádné zábrany, demokratický model vládnutí zefektivňuje rozhodovací proces tím, že své občany zbavuje moci. „Ve zřetelné snaze moderních států všechno vědět a řídit je skryto totalitární sémě,“ myslí si politolog.
„Je na čase uvědomit si, že kontury demokratického vládnutí vybledly. Svobodná volba jiné vlády, která se však neliší od předchozí, nemá valnou cenu. Politická veřejnost, která nemůže skutečně kontrolovat vládu skrytou za palisádami matematizované a nevysvětlitelné politiky, je zbytečná. A vlády, které chtějí co nejefektivněji ovládat, ale nenabízejí ani střednědobou vizi, nemají oprávnění k moci,“ konstatuje Robejšek.
Občané se musí znovu podílet na vládnutí
Co je třeba udělat pro obnovu demokracie? „Jelikož cílem politiky není nic menšího než rovnovážný vývoj a stabilita společnosti, tak je třeba, aby vedle sebestředných a intelektuálně impotentních stran, politiků bloudících v džungli právních předpisů a expertů zhlouplých svým jednostranným věděním více rozhodovali sami občané. Nestačí ale, aby si elity milostivě nechaly trochu moci odebrat. Ony samy musí vytvořit takové struktury vládnutí, ve kterých je účast obyvatel pevně zabudovaná. To je nutné a možné zejména na komunální úrovni,“ předkládá Robejšek svůj recept, který bychom měli co nejdříve „uvařit“.
„To a více bychom měli udělat. Anebo nedělat nic a čekat, až jedna z dalších krizí přeroste v celospolečenský kolaps, ze kterého národ vyvede silný muž. Ještě je čas,“ zakončuje svůj článek Robejšek.
Celý text k přečtení ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš