Ukrajina zatím marně čeká na další finanční balíček od svých západních spojenců, protože jak Evropská unie, tak Spojené státy poprvé od vypuknutí konfliktu nenalezly vnitřní shodu na tom, jak by mělo pokračující financování vypadat. Šéfové evropských vlád mají o pomoci Kyjevu ve výši 50 miliard eur hlasovat začátkem února. Bez těchto peněz a bez podobné částky, kterou mají poskytnout Spojené státy, nebude Ukrajina podle odborníků schopna dlouho bojovat s Ruskem ani udržet zbytky své poničené ekonomiky.

Kyjev v současné době používá peníze z vlastního rozpočtu na provoz války, zbrojního průmyslu, výplaty vojáků a dalšího bezpečnostního personálu a také na ochranu důchodců a vnitřně vysídlených osob. Západní půjčky a granty potom pokrývají výdaje na nákup a údržbu zahraničních zbraní a také základní sociální náklady, jako jsou platy státních zaměstnanců a zdravotnických a vzdělávacích pracovníků.

Ukrajinská vláda počítá v letošním roce s finanční pomocí ve výši 37 miliard dolarů, která by téměř pokryla rozpočtový deficit odhadovaný na 39 miliard dolarů. Podle výpočtů Centra pro ekonomickou strategii v Kyjevě už poskytli západní podporovatelé od invaze Ruska v únoru 2022 finanční pomoc ve výši přibližně 73,6 miliardy dolarů. Příliv západních peněz se však v posledních měsících zpomalil a v lednu zatím Ukrajina neobdržela žádnou oficiální finanční pomoc.  

V EU další pomoc prozatím pozastavil maďarský premiér Viktor Orbán, který nechce Ukrajině poskytnout 50 miliard eur najednou, ale chce platby rozložit do čtyř každoročních transakcí, o kterých by se mělo vždy jednat a mohly by být zablokovány. Podle některých pozorovatelů tím chce Orbán každý rok docílit tlaku na Evropskou komisi, aby byla k Budapešti shovívavější a neblokovala peníze pro Maďarsko.