Násilné protesty v Americe po zabití černocha George Floyda kulminují. Na mnoha místech dochází k tvrdým střetům mezi demonstranty a policií, jsou rozbíjeny výlohy a zapalovány osobní vozy. Jak se na dnešní dění v USA díváte?
Historicky to není bezprecedentní, k takovýmto událostem docházelo i předtím. Je to však nešťastné a k ničemu dobrému to nepovede. Je-li režim otevřený, se svobodou projevu a demokracií, v níž můžete vybírat kongresmany, prezidenta, senátory, starosty a i šerify či šéfy místní policie, násilnosti jsou nepatřičné.
Namístě je diskuse a zvažování, co dál, jaké reformy přijmout. Demokracie si vyžaduje reformy, nikoli revoluci či rabování. A navíc zkušenost ukazuje, že většina voličů, na rozdíl od odhodlaných a hlasitých menšin, dává přednost politikům, kteří zdůrazňují právo a pořádek.
Existuje, podle vás, nyní v Americe rasový problém? Kdo je znevýhodňován?
Oficiálně jsou při přijímání na vysoké školy, na prestižní univerzity a do zaměstnání zvýhodňováni příslušníci barevných menšin, konkrétně černoši a tzv. Hispánci (Latinoameričané). Znevýhodněni jsou naopak Američané východoasijského původu, kteří mají nejlepší studijní výsledky a testy, ale je jich přijato méně, než co odpovídá jejich úspěšnosti při zkouškách – aby jiných mohlo být přijato více.
V běžném životě jsou ale znevýhodňováni i černoši, nikoli systémově, ale na základě větší podezřívavosti vůči nim. Černochů je 13 % americké populace, při incidentech s policií většina zastřelených nejsou černoši – těch je kolem 25 % (tedy dvojnásobek než odpovídá jejich procentu obyvatel), a zbytek zastřelených, 75 %, jsou běloši a Hispánci.
Pokud jde o mužskou vězeňskou populaci, tvoří její polovinu mladí černoši. Takže když máte slušného mladého černocha, který dodržuje zákony, policisté stále na něho hledí s podezřením, protože nevědí, jestli je slušný, nebo zločinec. Tito mladí černoši jsou obětí jakési potenciální presumpce viny.
Na druhou stranu – oni hledí na bílé policisty jako na své potenciální ohrožení, i když daný bílý policista může k ním přistupovat naprosto fér.
Rasové vztahy jsou naneštěstí v Americe naprostý malér.
Protesty proti policejní brutalitě se šíří i mimo USA. Násilné střety se přesunuly také do Británie. Co na to říci? Máme i v Evropě problém s rasismem vůči černochům?
Někteří lidé, běloši, rasisty určitě jsou. Ale je těžko určit, kolik a jaké procento jich je. Faktem je, že tato společnost je asi nejméně rasistická ve svých dějinách; za nevinný vtip s rasovým podtónem člověk může ztratit práci či kariéru. Určitě by mohla být ještě méně rasistickou, ale veřejná netolerance vůči rasismu je největší v dějinách.
Protest aktivistů Black lives matter se konal i v centru Prahy. Jaká je relevance takového protestu u nás?
Jediná, která mě napadá, je exhibicionismus. Exhibovat vlastní „ctnost“, „spravedlnost“, „ušlechtilost“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs