Do debaty si Minář přizval ekonoma Tomáše Sedláčka, filozofa Daniela Kroupu, filozofa Václava Němce a sinoložku Olgu Lomovou. Debata proběhla pod záštitou Nadačního fondu Webdialog.

„Jsem velmi znepokojen, myslím, že to, co se děje od počátku milénia, do nějaké míry zpochybňuje ty optimistické vize, které někteří měli na začátku 90. let. Když pozoruji, co se kolem nás děje teď, tak vidím Hannah Arendtovou, která analyzovala podmínky nástupu totalitních režimů, Jana Patočku, který 20. století označil jako století válek,“ hovořil Václav Němec o tom, že jsme se nepoučili a přenesli si některé problémy z 20. do 21. století.

A trochu optimisticky dodal. „Myslím si, že nakonec máme jako demokracie a svobodný svět obstát v globální soutěži, ale rozhodně se to nestane samo, nebude to laciné a nebude to zadarmo,“ uvedl Němec.

Rozhovořil se o naivitě Západu, který věřil, že nastolí všude demokracii. Navázal na slova Fukujamy z jeho knihy, kde optimisticky vnímal revoluční proces, který jsme mohli pozorovat v roce 1989, kdy se zdálo, že západní demokratické země a tržní hospodářství hrají důležitější roli než ostatní hráči v globální soutěži a posilovaly svůj vliv ve světě, zatímco ty východní despocie, jako bylo Rusko a Čína, byly v defenzivě. „Stále se očekávalo, že půjdou také tou cestou postupné demokratizace a tržního hospodářství, že to povede ke stupňování blahobytu, a tím pádem i k nějaké vnitřní demokratizaci,“ uvádí Němec.

„Zdálo se vlastně, že liberální demokracie spojená s tím socioekonomickým modelem kapitalismu, že poskytuje jediný perspektivní model společnosti, kam se vydat,“ uvedl Němec a zopakoval stejně jako před ním Mikuláš Minář, že tato optimistická teze začala nejdéle od počátku milénia získávat „podstatné trhliny“. Zmínil islámský terorismus v západních zemích, cíle ve Spojených státech jako například newyorská dvojčata.

Následovala válka proti terorismu s velmi rozporuplnými výsledky. „I když se ještě zdálo, že ty války v Afghánistánu, v Iráku byly nasány optimismem, že tam západní svět nastolí v těch zemích demokracii a svobodu, tak se ukázalo, že tento projekt naprosto zkrachoval. Naopak došlo k rozkladu těch zemí, k nástupu Islámského státu a triumfu Tálibánu v Afghánistánu,“ hodnotil Němec.

Dává tak za pravdu skeptikům, kteří už v 90. letech varovali, že rozpad bipolárního světa nepovede k univerzálnímu prosazení demokracie a lidských práv, ale jen k impulzivnímu uvolnění dlouho potlačovaných motivů zuřivé nenávisti a ke stavu, kdy všude na světě skupiny banditů a zločinců budou vést války a bude vítězit násilí.

„Od počátku milénia tak můžeme pozorovat vzestup a rostoucí vzestup, asertivitu až agresivitu těch velkých východních despocií, jako jsou Rusko a Čína. Tyto režimy nejen že postupně utahovaly šrouby uvnitř vlastních států, ale za pomoci různých prostředků začaly podporovat nedemokratické režimy všude ve světě, vznikala postupně taková protidemokratická a protizápadní internacionála pomocí ekonomického, politického a vojenského vlivu začala skrytě kolonizovat jiné země, celé kontinenty, a vměšovat se do demokratických procesů demokratických zemí a ovlivňovat je ve svůj prospěch,“ pokračoval Němec.

V tuto chvíli je podle něj situace ve světě velmi nebezpečná: „My jsme dnes vyzýváni k planetárnímu sjednocování lidstva, tak se tu prostě postaví pár šílenců, kteří řeknou a just ne, hodí do toho vidle, snaží se zvrátit vývoj. Takoví šílenci ve světě teď jsou a někteří bohužel mají tlačítko k jaderným zbraním. Ale ti šílenci se ukazují a každý rozumný člověk vidí, že jsou to naprostí šílenci,“ dodává Němec.

Sinoložka Olga Lomová kontrovala, že velká část světa Putina jako šílence ale nevnímá. „Já bych k tomu dodala, že opravdu to není, že celý svět ho vidí jako šílence, větší polovina světa ho jako šílence nevidí! Bohužel,“ pozvedla výstražný ukazováček, že to je pouze naše evropská perspektiva. „Velká část světa v tom nevidí zase tak velký problém, že Putin vtrhl na Ukrajinu, a čeká, jak kdo vyhraje,“ dodala.

Do debaty se také zapojili posluchači besedy. Jeden z mužů zmínil slova ruského politika Dugina, který říká, že za válku nemůže ani Rusko, ani Ukrajina, ale prostě se tak stalo. „Situace je daleko hlubší i koncepčně,“ vložil svůj názor.

Lomová dodala, že ani pravoslaví nepovažuje válku za něco dobrého. „To je moment univerzality, shodne se na něm lidstvo napříč všemi civilizacemi. Tato univerzalita nám chvíli vydržela, ale bohužel se asi vyčerpává,“ uzavřela.