Německý spolek patřící k nejtradičnějším mediálním sítím v Německu Presse Club München uspořádal spolu s Asociací evropských novinářů konferenci k diskusi o více než 500 dnech války na Ukrajině a jejím možném vývoji a vlivu na Evropu. „My z naší asociace máme trochu strach z propadání se do provládního žurnalismu. Noviny, rádio, vysílání a televize byly vždy důležité pro demokracii, když si troufly publikovat různorodé názory,“ uvedl začátek konference Ralf Schneider spolu se slovy, že ne všechno je černobílé a propagandu používají obě strany. I kvůli tomu by nemělo být akceptováno vše, s čím vláda a mainstreamová média přijdou.

Panelu se zúčastnil bývalý předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Henri Malosse, senátor Roberto Rampi, novinář a profesor sociologie na univerzitě v Kentu Frank Furedi, bývalý ukrajinský poslanec  Oleg Vološin a chorvatský poslanec Evropského parlamentu Ladislav Ilčić.

Slova se jako první ujal Roberto Rampi, který hovořil o důležitosti volného přístupu k informacím a svobodě tisku proti nástrahám války a teroristů. Dnes jsou dle jeho slov potřeba komplexnější věci, než je volný přístup k informacím, vzhledem k tomu, jaké množství informací díky sociálním médiím je. „Jde o to pochopit, které z informací jsou pravdivé a které ne. A nejen to, ale také přesně pochopit, jaké důvody stojí za různými informacemi. Proč někdo začne o něčem mluvit,“ vysvětluje Rampi. Zdůraznil, že ve válce, ve které se nyní Evropa nalézá, je důležité, aby mohl mít prostor ke zveřejnění každý názor. „Pointou je, že musíme dát lidem nástroje na to, aby rozuměli, odkud jaký názor pochází a z jakého důvodu,“ doplnil. „Musíme chápat i ekonomickou roli médií. Kdo za ně zaplatil,“ prohlásil Rampi.

Bývalý předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Henri Malosse na adresu mainstreamových médií z vlastní země pouze řekl, že „mainstreamová média ve Francii poskytnou pouze jednu verzi toho, co se stalo“.

Více řekl k tématu válečného konfliktu na Ukrajině a problematice hranic zemí bývalého Sovětského svazu. „Všichni jsme si byli vědomi nebezpečí po pádu SSSR. Všichni jsme chápali, že vytvořené hranice byly umělé a jaká nebezpečí to přináší,“ připustil. Na Ukrajinu byl dle jeho názoru vyvíjen přílišný tlak, aby si vybrala, zda se více přiklání k Západu či Rusku.

Jako návod, jak by se měla Evropa z konfliktu dostat, nabídl Malosse mírové řešení. „Jsme pořád ve válce. Abych uzavřel tento komentář a shrnul, jak se dostat z této šlamastyky, tak řešením je podle mě podporování míru. Evropská unie byla vytvořena budováním míru. Měli bychom být mocností, která buduje mír, ne válku,“ sdělil Malosse. K tomu je dle jeho názoru potřeba podporovat přístup Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajina by se měla stát právním státem, ve kterém je podporována ekonomická stabilita a svoboda médií.

Jako poslední bod svého návodu na budování míru zdůraznil důležitost zahrnutí Ruska v budoucích plánech Evropské unie. „Všichni jsme Evropané, musíme najít způsob, jak žít všichni pospolu,“ usnesl se Mallose.

Moderátor diskuse Ralf Schneider v její další části předal slovo bývalému ukrajinskému poslanci Olegovi Vološinovi, který vysvětlil svůj problém s politiky západních zemí a jejich vztahu k válečnému konfliktu na Ukrajině. „Je zajímavé, že to my, kterým bylo vždycky řečeno, že se máme dohodnout s Ruskem ohledně Donbasu a NATO, nebo dojde k velké válce, jsme vinni. A ne ti váleční štváči, kteří říkali: To je dobrý, pojďme do války s Ruskem, žádný problém, stejně vyhrajeme,“ vyjádřil svůj údiv ukrajinský politik a žurnalista. K podivu podle něj je i to, že stále většina politiků tvrdí, že nebylo jiné východisko než začít válku. „Zvláštní je, že stále spousta politiků na Západě předstírá, že neexistovala jiná možnost. Že dohoda nikdy nemohla být realizována, že usmíření nebylo možné, že Rusko je státem, s kterým se nelze domluvit,“ komentoval situaci Vološin.