Šídlo na úvod uvedl, že už v době, kdy byl prezident volen nepřímo, tak jeho pravomoci nebyly úplně slabé. Zkušenost, kterou jsme za těch 23 let udělali, je, že přímo závisí na síle ostatních aktérů v té které chvíli… „V časech klidnějších prezident náladou nebo tématy se může snažit usměrňovat, ale pořád platí jedna zásadní věc, kterou si ne často uvědomuje tento prezident, a zejména jeho mluvčí, nejsilnější postavou českého ústavního systému prostě není prezident, ale premiér. Přes sílu mandátu vždycky nakonec silnější než prezident je sněmovní většina. Vzhledem k tomu, že se nějaké zásadní úpravy Ústavy nedočkáme, tak to i tak bude,“ konstatoval známý pražský šéfreportér.

Za komunistů to byl unikát…

Na jeho slova navázal Kamil Švec: „Prezidenta určitě potřebujeme… Poté, co byl zvolen přímo, je možná zbytečně silný, respektive silnější, než by bylo zdrávo…“ Přímá volba prý neúměrně umocnila postavení prezidenta nikoliv zákonně, ale z hlediska legitimity, „…kterou si současný prezident snaží uzurpovat. Ta síla prezidenta souvisí také s tím, jak je vnímán ve smyslu kontextu. Že prezidentská funkce je historicky velmi silně vnímána – a to bychom se mohli vrátit k první republice přes celý komunistický režim, kdy v Československu zůstala funkce prezidenta; ale prakticky v celém východním bloku byla zrušena v těch komunistických režimech. To podnítilo sílu této instituce jako takové. A v okamžiku, kdy se do této poměrně důležité, respektive veřejností vnímané důležité instituce dostane člověk, který ještě chce tu svoji sílu umocnit, respektive který chce získat moc, tak samozřejmě tím může rozklížit celý systém,“ komentoval stávající situaci pražský politolog.

Nejhorší vláda vůbec a lánský incident

K určité destabilizaci si neodpustil připomínku Jindřich Šídlo: „Pokus tady byl po tom dramatickém výletu policejních složek na Úřad vlády, kdy se chvilku zdálo, že se prezident snaží, byť nikdy neuvedl tu potřebu změnit Ústavu, tak tím, jak jmenoval dělnicko-rolnickou vládu premiéra Rusnoka a koho tam najmenoval. Na začátku roku 2014 pozorujeme, že prezident jakoby vysublimoval. Vysmál se premiérovi, že udělal chyby v dopisech při jmenování ministrů, což si se svou náturou nemohl odpustit. V zásadě ale splnil ústavní povinnost, jak se předpokládalo a jak to koneckonců dělali všichni jeho předchůdci, kteří se od něj lišili tím, že měli svůj mandát odvozený od Parlamentu. Zajímavé by bylo, co by dělal prezident, kdyby tady třeba teď padla vláda,“ popřemýšlel Šídlo.

Když padaly vlády za Václava Havla i za prezidenta Václava Klause, tak se podle šéfreportéra Seznamu vždy hledalo nějaké řešení na základě dohody Parlamentu. „V roce 1997 to byla velmi rychlá dohoda na předčasných volbách, 2004 byl vyměněn premiér z jedné strany za premiéra ze stejné strany, o devět měsíců později byl vyměněn za premiéra ze stejné strany, byť tehdy byla situace, kdy měnil Paroubek Grosse a ODS byla vzteky bez sebe, co ten prezident dělá, že teď byla šance, cituji, sociální demokraty dorazit. Ale Václav Klaus se tehdy zachoval jako ústavní prezident, který ctil poměry v Parlamentu a jmenoval Jiřího Paroubka. To je věc, kterou mu Miroslav Kalousek dodnes neodpustil.

Jednu zkušenost s prezidentem Zemanem již máme, byť nakonec narazil. Tato vláda je suverénně nejhorší vládou České republiky – a že je s čím soutěžit,“ pokračoval za smíchu auditoria Šídlo. „Ten pokus o posílení jeho vlastní role, byť v ústavních mantinelech, byl definitivně pohřben operetním představením schůzky v Lánech, která vstoupí do českých dějin, až opadnou emoce, jako jedna z nejkomičtějších, co jsme kdy tady viděli.“ Rosůlek k tomu dodal, že statisticky počet vlád a premiérů je jeden z nejhorších ve střední Evropě. „Prezident nebyl zrušen ani v období komunismu, což je opravdu absolutní výjimka.“