„Miloš Zeman požaduje po BIS seznamy ruských špionů a jejich živých operací na našem území. Zcela absurdní a nebezpečný požadavek, který by tajnou službu úplně zdiskreditoval. Mimochodem, kolik lidí z prezidentova okolí by se na takovém seznamu ocitlo?“ ptal se senátor Jiří Drahoš na svém facebookém profilu. 

„Zeman ohrožuje bezpečnost státu fatálním způsobem, když požaduje informace o otevřených kauzách,“ poznamenal bývalý europoslanec Jiří Payne. „BIS by měla trvale odposlouchávat všechny osoby, které se pohybují kolem prezidenta, nejsou to politikové, není k tomu nutný žádný souhlas,“ míní mimo jiné na svém facebookovém profilu. V diskusi pak dokonce hovořil i o defenestraci. 

„Dlouhodobě mi přijde, že se pan prezident snaží Bezpečnostní informační službu oslabit, což je samozřejmě ku prospěchu cizích mocností,“ řekl Novinkám šéf STAN Vít Rakušan. Jeho slova citoval poslanec za SPD Jaroslav Foldyna, s následujícím dovětkem: „Takováto veřejná obvinění poškozují postavení České republiky při projednávání mezinárodních otázek. Pan Rakušan by měl své tvrzení doložit nebo se omluvit a být zticha. Prezident i všichni ostatní by měli mít na zřeteli bezpečnost naší země. Nevím, proč ta veřejná diskuse,“ dodal.

Hlava státu podle Českého rozhlasu chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo kteří Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS. Zprávu převzala od veřejnoprávního rozhlasu také ČTK.

Podle Radiožurnálu dostal ředitel BIS Michal Koudelka zadání od prezidenta republiky letos na podzim. Zeman k tomu využil pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. Kabinet už o tom podle rozhlasu byl informován.

O úkolu ví i parlamentní komise pro kontrolu BIS, která se zřejmě bude věcí zabývat příští týden. Z pozvánky na jednání komise podle rozhlasu vyplývá, že ředitel Koudelka chce vyjádření komise, zda má prezident na požadované informace právo.

Podle Radiožurnálu žádá prezident po BIS tři okruhy informací. Zaprvé informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb ohrožujících zájmy Česka. Zadruhé informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci v ČR působí, kteří Češi s nimi spolupracují, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá. Třetím okruhem, na který směřuje prezidentova žádost, jsou informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují dokumenty uniklé z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, uvedl rozhlas.

Mluvčí BIS nechtěl zjištění Radiožurnálu komentovat. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček rádiu řekl, že o žádném úkolu prezidenta pro BIS neví. Hradní kancléř Vratislav Mynář pouze sdělil, že vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně. „A platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají,“ uvedl kancléř.

Podle generála Andora Šándora tím prezident vybočil z mezí stanovených mu zákonem.

„Požadavek prezidenta Zemana, aby mu BIS sdělila jména ruských špionů a informace ze svých operací, je bezprecedentní. Domnívám se, že je i mimo zákon 153/94, který říká, že prezident je příjemcem zpráv od tajných služeb, které může úkolovat pouze s vědomím vlády. Navíc zákon říká, že BIS je podřízena vládě. Rovněž si dovolím tvrdit, že jména špionů obecně nemusí znát ani šéfové služeb, protože to k ničemu nepotřebují,“ zdůraznil Šándor na sociální síti Facebook.

Podle expertů oslovených Radiožurnálem není obvyklé, aby prezident, vláda či sněmovní výbor žádali po kontrarozvědce tak detailní a živé informace. „O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel,“ řekl rozhlasu bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) Petr Zeman. Domnívá se, že pokud by vedení BIS požadavku prezidenta vyhovělo, tak se podle něj zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Za značně netypické a netradiční považuje údajně požadovaný rozsah informací také bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek.

Podle bývalého ředitele rozvědky a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana souvisí úkol s končícím funkčním obdobím šéfa BIS, se kterým má prezident napjaté vztahy. „Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn,“ řekl Bublan Radiožurnálu.

Prezident Miloš Zeman kritizuje práci BIS dlouhodobě, zejména v souvislosti s varováním tajné služby před vlivem Číny a Ruska. Šéfa kontrarozvědky Koudelku opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Poté, co v prosinci 2018 BIS zveřejnila zprávu, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, Zeman označil zprávu za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.