Pondělní vydání pořadu CNN Prima News Co na to vaše peněženka se neslo ve znamení debat o inflaci a cenách. ČNB totiž právě na začátku týdne zveřejnila meziroční odhad inflace za listopad, která pro některé překvapivě klesla pod 17 procent.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je ale stále příliš vysoká. A pozitivní vliv na ni může mít i to, že lidé budou dál jezdit nakupovat potraviny za hranice do Polska.

„Ale pomohl by také tlak spotřebitelů na to, aby se nenechali holit jako ovečky,“ dodává. Nejdůležitější totiž je nalézt rovnováhu mezi českými spotřebiteli a místními prodejci.

Jako příklad uváděl ceny vajec, o kterých už se mluvilo, ale k ničemu to nevedlo. „Vejce patří k rekordmanům letošního zdražování. V aktuálních číslech vidíme zdražení o 72 procent. A když se pak zaměříme na to, o kolik vzrostla výrobní cena vajec, tedy za kolik je prodává ten chovatel, tak to od začátku roku zdražilo o 35 procent."

„Není to zcela výhradně, ale z velké části to, že obchodníci zneužívají situace, mastí si kapsy, ždímou spotřebotele a ti si to nechávají líbit. To je třeba změnit,“ nabádal Kovanda.

Cena vajec je předmětem vášnivých debat na internetových fórech už proto, že blížící se Vánoce představují díky cukroví a bramborovému salátu období, kdy spotřeba této potraviny výrazně stoupá.

ParlamentníListy.cz na začátku prosince zachytily ranní „nájezd“ na plzeňské trhy, které avizovaly vejce za tři koruny. Prodávali je přímo zemědělci z chovu v blízkých Vejprnicích a v sobotu ráno ještě za tmy se na tržnici odehrávaly neuvěřitelné scény. V sedm hodin už bylo vše prodáno.

Jeden zákazník nám otevřeně přiznal, že vejce se u nich doma pomalu staly luxusní potravinou, která se nepoužívá do pečení, ale jen k nedělní snídani naměkko nebo jako hemenex. Tyto úvahy vedl nad farmářskými vejci ze Šumavy, kterých si za padesát korun odnášel malou krabičku „šestku“.

A můžete se v obchodech po*rat...

Třeba na stránce POLSKO - nákupy, tipy a doporučení se už v listopadu hodně řešila cena vajec v českém Lidlu, kde se plato třiceti vajec prodávalo za 169 korun. Jeden z diskutujících přispěl fotografií z loňského roku, kde stejné plato stálo v akci 49,90.

„A můžete se v obchodech posrat a nadávat. Kdybste nebyli národ tupců, a nepodporovali to, tak by ta cena šla rapidně dolů a bylo by vše relativně v přijatelné hodnotě,“ napsal k tomu autor fotografie.

Rozpoutalo to vášnivou debatu, jestli větší zloději jsou výrobci nebo obchodníci, ale ve finále se fanoušci nákupní turistiky shodli, že mnohem raději nechají své peníze polským řetězcům a polskému státu.

S tím, že obchodníci zneužívají situace a lidé by si to neměli nechat líbit, souhlasil i Kovandův protihráč ve studiu Primy. Tím byl Štěpán Křeček, člen poradního týmu premiéra Fialy. Situace ale podle něj na maržích zneužívají i zemědělci. Lidé by to podle Křečka akceptovat neměli, ale jestli by do toho měla zasahovat vláda, to je problematické.

Třeba nastavení cenových stropů by podle Křečka vedlo k rychlému vykoupení zboží a nedostatku na pultech.

Optimálním řešením je podle premiérova poradce zvýšení konkurence na trhu. „Bylo by fajn, kdybychom přilákali nové obchodní řetězce, kdybychom i prostřednictvím antimonopolních zákonů přinutili řetězce, aby si více konkurovaly“. Má prý pocit, že řetězce si začaly ceny navzájem dorovnávat a trpí tím zákazník.

Podle Kovandy jsou lidé vyděšeni zprávami o válce nebo energetické drahotě, mají obavy z budoucnosti a proto jsou ochotni nakupovat i za ceny, které by nikdy dříve neakceptovali.

„Lidé, byť to zní zvláštně, peníze mají. Mají finanční polštář ještě z dob pandemie a ta energetická drahota zatím do té míry aby to nutilo změnit životní styl postihla asi dvacet procent domácností,“ vysvětluje Kovanda. Díky tomu stále vidíme plná nákupní centra a mnozí z toho dovozují, že žádná krize není.

Čeští prodejci toho využívají a vytvářejí příběh o tom, jak je tu draho kvůli válce. Ve světě přitom cena potravin už stagnuje. „Ten příběh už by neměli používat, ale uslyšíme ho třeba ještě za půl roku. I když je to pravda třeba jen ze čtvrtiny,“ varuje ekonom.

Levnější nakupování za hranicemi je podle Kovandy jednou z možností, jak zákazníci mohou toto chování řetězců umravnit.