Ekonom Mertlík je jako většina ekonomů toho názoru, že ekonomika roku 2023 se nevyhne poklesu. A ani další rok nelze očekávat nijak závratný růst. „Data vypadají nedobře a je jistota, že ekonomika poklesne. Otázka je, co bude v roce 2024. Já osobně si myslím, že situace se nebude příliš lišit od té letošní,“ uvedl v pořadu Interview ČT24, že se může stát, že příští rok k poklesu ekonomiky nedojde, ale nelze očekávat ani žádný výrazný růst.

„Je to i celkovou situací v České republice, kdy vidíme i to, že naši podnikatelé často odcházejí se svými investicemi do zahraničí. Ne třeba proto, že by tam měli nižší zdanění, ale proto, že ten stát funguje lépe, mají tam větší právní jistoty,“ podotkl exministr financí, že celkově je v zahraničí podnikatelské prostředí mnohem přívětivější.

Pro vysvětlení k nemocné ekonomice se ohlédl dál do minulosti. „Dílčích faktorů je celá řada, ale situace je taková, že jsme před nějakými dvaceti lety přešli na model, který nebyl optimální sám o sobě. Kdybychom tu nebyli zdědili vyjedenou ekonomiku po předchozím ekonomickém a politickém systému, nemuseli jsme dělat rozsáhlou privatizaci, která byla zaměřena na příchod zahraničních investorů, protože domácí kapitál nebyl,“ pokračoval Mertlík.

Výsledek, na který si dnes často stěžujeme, je třeba ten, že vysoká část přidané hodnoty odchází do zahraničí v podobě dividend. Zmínil proto zdanění dividend: „Ale proti tomu je jednoduchý lék – ty dividendy se dají zdanit, pak je to svým způsobem úplně jedno. Ale stát to nedělá,“ zmínil jednu z cest, jak zajistit, aby vydělané peníze v tuzemsku jako investiční také zůstaly.

Problém však v tomto kontextu vidí v porovnání české daňové soustavy s těmi, co jsou obvyklé v zahraničí. „My máme poměrně velké daňové zatížení práce včetně sociálního a zdravotního pojištění. Velmi málo zdaňujeme kapitálové výnosy a velmi malé daně máme u majetku. Kdyby tyto věci byly nastavené lépe, tak i za situace, kdy významná část přidané hodnoty odchází do zahraničí, tak by si stát legitimně odebral odpovídající díl,“ dodal Mertlík. Míra zdanění podle něj však musí být taková, aby nevedla k další inhibici investičních procesů. „Fakt je, že tohle je u nás velmi nevyrovnané,“ podotkl ekonom.

„Jde ale i o celkovou strukturu zdanění. Česká republika má tu celkovou daňovou zátěž někde na úrovni 35 procent HDP. Je to o několik procentních bodů méně, než ta země potřebuje, aby měla vyrovnaný státní rozpočet. A to v situaci, kdy zřejmě nesmyslně vyhazuje za celou řadu jiných věcí prostředky, kdy stát ani často neví, co platí. Na straně druhé máme podfinancované různé oblasti a víme, že tam peníze chybějí a chybět budou, pokud se neudělají nějaké reformy,“ uvedl Mertlík a zmínil, že v sousedním Německu je celková míra zdanění kolem 39 procent HDP.

„Čili vhodně nastavenými změnami jak na výdajové, tak na příjmové straně dosáhnout nějaké rozumné míry. Ale budu tu opakovat notoricky známou věc, ze které se stala fráze a floskule, že prostě nemůžeme mít rumunskou úroveň zdanění a služby na úrovni sociálního systému,“ konstatoval ekonom a doplnil. „Nejvyšší příjmy jsou zdaněny relativně méně, za to poměrně velké máme zdanění těch nejnižších příjmů kvůli systému sociálního a zdravotního pojištění, tam by bylo rozumné to snížit. Je potřeba udělat celkovou revizi a rekonstrukci daňového systému,“ uvedl Mertlík s tím, že jde o věc, která není technicky nijak složitá. „Během čtyřletého volebního období se dá udělat dost. Je to mnohem jednodušší než změny na výdajové stránce,“ dodal ekonom.