„Macechy a výživné“. Senátní seminář o rodinách po rozvodu. Kovářová, Chalánková a experti

17.10.2023 21:33 | Reportáž

Kupování si přízně dětí, k němuž dochází v rodičovských sporech, devastuje jejich sociální vývoj. Negativní efekt pocítí nejen děti, ale i jejich rodiny a celá společnost. I to na půdě Senátu zaznělo k tématu patchworkových rodin, v nichž podle senátorky Daniely Kovářové žije většina dětí. Psycholožka Hana Konečná zase upozornila, že takovéto rodiny vyrábíme také asistovanou reprodukcí, která je na obrovském vzestupu. Ekonomka Veronika Mindlová zase poukázala, jak je pro takové rodiče nevýhodně nastaven sociální systém, který výživné započítává dvakrát.

„Macechy a výživné“. Senátní seminář o rodinách po rozvodu. Kovářová, Chalánková a experti
Foto: Jiří Hroník
Popisek: Konference Patchworkové rodiny – trendy a souvislosti aneb patchwork jako zesilovač dobrého i zlého

Do Zaháňského salonku Valdštejnského paláce se na konferenci s názvem „Patchworkové rodiny – trendy a souvislosti aneb Patchwork jako zesilovač dobrého i zlého“ vydali ti, kteří se zabývají problematikou rodin, které vznikají po rozvodu, když rodiče navážou nová partnerství. Tím se zrodí jakýsi mix vlastních a nevlastních rodičů, vlastních a nevlastních dětí, babiček, dědečků. Partneři rodičů se učí, jak přijmout děti svých nových partnerů. Setkání moderovala senátorka Daniela Kovářová, která na úvod poukázala na to, že téma patchworkových rodin je nové a zcela neprobádané. Při jejích slovech muselo každého napadnout, že i když se ve společnosti vede debata o rodinách stejnopohlavních párů, jde o okrajovou minoritu, zatímco neporovnatelně častější patchworkové rodiny i se svými problémy jako by společnost nezajímaly.

Předsedkyně podvýboru pro rodinu výboru pro sociální politiku a senátorka Jitka Chalánková upozornila na to, že zájmy dětí jsou v rodině nejdůležitější. „Mysleme na ně. A neměli bychom zapomínat na to absolutně nejdůležitější. To jsou právě práva dětí, která jsou nadřazena všem ostatním právům dospělých. Děti mají právo za každých okolností znát svého otce a znát svou matku,“ uvedla Jitka Chalánková. Její senátorská kolegyně Daniela Kovářová konstatovala, že jejími tématy, kterými se zabývá v rámci patchworkových rodin jako advokátka, jsou macechy a výživné. „Většina dětí dnes žije v patchworkových rodinách. Na rozdíl od úplných rodin se však v patchworkových rodinách setkáváme s uplácením dětí a se zrušením všech výchovných hranic, což má na dítě devastující vliv,“ zdůraznila Daniela Kovářová.

Spousta partnerů v patchworkových rodinách nejásá

Pavel Rataj, párový terapeut z Institutu párové terapie INPAT, se věnoval tématu „Partnerství v patchworkových rodinách a párové problémy“. „Do té doby, dokud nezačnou žít s novým partnerem a jeho dětmi, tak si ti lidé neuvědomují, jaké to je být rodičem, kde není biologická vazba. Mít vlastní děti je ohromné know-how, protože vám ta biologická vazba, to konkrétní spojení, dá spoustu síly, kompetence, lásky. Je tam mnoho věcí, které vám pomůžou. Ale najednou jsou tu děti, které nejsou vaše, ale jsou součástí toho partnera. Tak si říkáte, že to zvládnete. To jsou ty první týdny, měsíce, ty odolnější drží i rok či dva motivace, že to bude dobré. Ale také se stává, že postupem času začnete na ty děti žárlit, protože je začnete vnímat jako ty, které vám berou pozornost toho, kvůli komu jste odešel z původní rodiny,“ popsal Pavel Rataj, jak to běžně chodí.

Ze svých zkušeností s páry, které se zúčastňují jeho terapií, si troufá zobecnit, jak se rodiče v takových „záplatovaných“ či „sešívaných“ rodinách, což jsou české ekvivalenty anglického pojmu patchwork, vlastně cítí. „Spousta partnerů v patchworkových rodinách vlastně nejásá. Ten počátek vztahu, ta touha, která tam byla, co přinesla naději, že konečně začnu nový život, mimochodem v tom poblouznění říkají, že nikdy nemilovali tak, jako milují teď, se ale potom rozsype. Ti, kdo to chtějí urychlit, si pořídí ještě společné dítě,“ rozesmál Pavel Rataj přítomné. „Když je dítě moje, tvoje i naše, tak to jsme sice zpevněnější, ale o to víc unavenější, vyčerpanější z toho, jak se snažíme být dobrými rodiči. Ale na partnera už není čas ani síly. A první, co lidé ve vztazích odkládají, je partnerství,“ připomněl párový terapeut.

Asistovaná reprodukce směřuje k mnohorodičovství

Chtělo by se říci, že takové rodiny v asistované reprodukci vyrábíme, a to nejen proto, že jsou v tom velké peníze. Směřuje to k poly parenthoodu čili mnohorodičovství, kdy parta lidí nejrůznějšího pohlaví navštíví psychology a právníky, s nimiž si domluví svůj podíl na budoucím dítěti. Pak se půjdou uměle oplodnit. S tématem „Děti biologické, vlastní a cizí“ vystoupila na konferenci psycholožka Hana Konečná z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Zabývám se rodinami, které jsou hned od počátku složeny z takových osob. Jak to tedy vypadá v náhradním mateřství? Je tam dárkyně vajíčka, dárce spermie, náhradní matka, manžel náhradní matky, žadatelé, kteří mohou být různého složení – pár, osamělá žena, osamělý muž. Ještě dříve, než se to dítě narodí, tak je vytvořena taková patchworková rodina,“ vysvětlila psycholožka s upozorněním, že asistovaná reprodukce je na obrovském vzestupu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…