To, že se v souvislosti se zvyšováním některých daní mluví stále častěji právě o dani z nemovitosti, je přitom poměrně překvapivé. Jde totiž o daň, u které je předpoklad, že její zvýšení vzbudí velmi nepříznivý ohlas mezi voliči vládních stran.

Na tuto skutečnost upozornil již před půl rokem podle serveru A2larm.cz Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.

„Skoro 80 procent lidí v České republice vlastní nemovitost. Myslím, že žádný politik nenajde odvahu jít proti 80 procentům voličů. Za mě tedy nenavyšovat. Politicky je to neprůchozí téma.“

Oproti tomu, co říká nyní, měl odmítavý postoj ke zvýšení daně z nemovitosti i ministr financí Zbyněk Stanjura, ten to dokonce před volbami označil za „nebezpečný“ nápad.

„Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci,“ napsal na svůj facebookový účet a dodal, že to není správná cesta a že on chce digitalizaci a nižší daně.

Dnes už si to Stanjura nemyslí a za to, že si občan pořídí nové bydlení, bude podle něj také potrestán.

Růst nemovitostní daně je jedním z kroků, které loni doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ke zkrocení stamiliardových deficitů státního rozpočtu. Tehdy se tato doporučení ještě nesetkala u vládních představitelů s nijak pozitivním ohlasem, protože obsahovala nepopulární návrhy včetně zvýšení daní, prodloužení věku odchodu do penze nebo zavedení školného na univerzitách.

Dnes je evidentně situace jiná, státní rozpočet nutně potřebuje příjmy k tomu, aby se podařilo zachovat alespoň plánovaný schodek, který je pod hranicí 300 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se tedy zvýšení daně z nemovitosti podle Hospodářských novin už nebrání, protože by přineslo do silně deficitního státního rozpočtu miliardy.

Ale pozor! Tady je skryto jedno překvapení. Současný stav je totiž takový, že daně z nemovitosti jsou odváděny do obecních rozpočtů, ne do toho státního.

„Stanjura chce, aby nově nepřipadly jen obcím, jak je tomu dosud, ale promítly se i do příjmů státu,“ píšou Hospodářské noviny.