Zajímavé ale je, že velké nákupní zájezdy se již nekonají. Docházejí nám peníze?
Pro rýži do Thajska?
V běžných obyčejných marketech je v Bavorsku cena pro nás přímo královská. Uznejte sami – velké kilové balení jasmínové nebo basmati rýže ve varných sáčcích je za něco málo přes stovku.
Cena rýže. Foto: Václav Fiala
U nás jsou to ubohé čtyři sáčky, jež se ztrácí v papírové krabici o celkové váze nejlépe 400 gramů přes stovku! Nejlevnější je u nás italská dlouhozrnná rýže, ale ta se pořád dostává na neuvěřitelných 80 korun, což je více než stoprocentní nárůst za méně než půl roku.
Má si člověk zajistit půlmetrákový pytel rýže z Thajska nebo jiné jihovýchodní země, jak to dělají vietnamští a čínští provozovatelé občerstvení?
Obyčejné neobyčejné brambory
Brambory jsou v Německu za pakatel. Byť se jich, a to celoevropsky, moc neurodilo, cena za kilogram je v marketu někde kolem desetikoruny. To u nás máte pomalu třikrát více a ještě nevábné, od neustálého mytí a kropení hnědé, o přebírajících lidí narážené, prostě jak říkali naši předkové „…ani prase by to nežralo…“.
Brambory. Foto: Václav Fiala
Jistě, dražší jsou bio nebo výběrové. Ale nestane se, že byste na nich pozorovali ten barevný hnus, který nejde ani okrájet a za který tedy rozhodně producenti nemohou.
Zelí z Polska je tak pro Čechy
Co se ze zeleniny dá, je bavorské. Když jste také v Bavorsku nebudete si kupovat zelí nebo kedluben či květák nebo brokolici z Beneluxu, Itálie či – to už by byl cenový shit – dokonce z Polska! Okurky salátovky místní, nikoliv španělské. Cena obdobná s našimi – ovšem pozor – v Čechách, na Moravě i ve Slezsku jsou už i za pětatřicet korun za kus. Což je srovnatelné s Německem, jenže kvalita je nesrovnatelná. „Místní cizí produkty kupují až jako poslední, upřednostňujeme vlastní místní dodavatele,“ říká jedna prodavačka v marketu, který u nás prodává španělské okurky a v Německu okurky od Dunaje (ne tedy přímo z Pasova, ale z oblasti jim zaslíbené, kolem Deggendorfu).
I když jsme zelinářská země, s velkou tradicí, hrne se k nám nejrůznější zelenina, která by se mohla pravidelně vyšetřovat na dusíkaté a další látky, ale není čas, peníze, prostor… Občas sice uniknou nějaké zprávičky, ale kontroly jsou poddimenzované a do supermarketů běžně nechodí, vždyť za nimi jsou právnické firmy s reputací nadmíru zajímavou. To je lépe si „smlsnout“ na chudáku Pepovi, který někde u stánku přeprodává karfiol.
Na dětech se dá vydělat
V součtu všech možných potravin a drogerie je třeba uvést i dětské přesnídávky a ovocné pasty, které stojí kolem eura – ty lepší u nás klidně i dvojnásobek, a to ještě v menším balení. Chlazené sušenky typu Kinder Pingui, tak to už je ke zbláznění, protože třeba sada pěti kusů je za necelé auro. U nás je za euro jeden minitučňáček…
Ceny v Bavorsku. Foto: Václav Fiala
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala