Podle poslankyně za ODS je pietní připomínka 25. února každý rok, a to i 70. let po převratu, stejná. „Pustíme si Všechny dobré rodáky nebo Pelíšky, dojmeme se nad Koljou a shodneme se, že komunisti vraždili, Vítězný únor byl puč a právě dnes musíme být ostražití, protože kdo se nepoučí z historie, je nucen si ji zopakovat?“ hodnotí kulaté výročí Majerová Zahradníková s tím, že připouští, že komunistická diktatura byla zajisté krutá, ztratili jsme svobodu, byly zavražděny stovky Čechů, statisíce lidí přišly o majetek, miliony o rovnou páteř. Všechno toto podle ní je pravda. Současně ale upozorňuje, že všechny tyto věci ale víme. Za nejdůležitější pak považuje fakt, že stále bojujeme staré bitvy. „Novým zlem, které ohrožuje a bude ohrožovat naši zemi, není komunismus. Všichni víme, že ‚s komunisty se nemluví‘ a směšné tanečky kolem KSČM nás sice žerou, urážejí, ale nepotřebujeme je brát vážně. Naší hlavní chybou je, že neustále bojujeme staré bitvy,“ říká a vyjmenovává dále příklady. Připomíná období první republiky, kde se tak „dlouho otáčela za císařem pánem, až ji rozdupala německá okovaná bota nacismu“. „Po roce 1945 jsme tak dlouho bojovali s poraženým nacismem, až jsme strčili hlavu do komunistické rudé oprátky. Dnes bojujeme s komunismem – a za zády máme nové zlo z jiného směru,“ píše na Facebooku. Podle ní je potřeba všechny tyto totalitní režimy a politické vraždění studovat a stále sledovat s cílem odkrýt a naučit se „strukturu zla“.

V tomto ohledu dochází k několika společným rysům taktiky, se kterou totalitní režimy přicházejí k moci. Shrnuje je do deseti bodů. V první řadě se domnívá, že „nesvoboda se moci chopí ve svobodných volbách, zcela demokraticky“. Zadruhé, v rámci totalitního režimu vždy existuje někdo, kdo na ni „vydělá“. Tato skupina je pak připravena režim bránit do poslední chvíle. Třetím postřehem je, že při každém politickém zlu se lidem slibuje lepší nový svět a blahobyt. Jako čtvrtý bod připomíná věznění, autocenzuru, „držhubismus“. Pátým společným rysem je podle ní pak to, že každý diktátor si podmaní školy a snaží se vychovat poslušného „ovčánka“. Zašesté připomíná ovládnutí médií diktátorem. „Každá totalita má užitečné pomahače v dobromyslných idealistech, kteří věří, že nějakou chybu lze odpustit, neb je to za dobrou věc,“ vyjmenovává sedmý bod. Osmým společným pojítkem je, že nesvobodný režim bojuje proti vlastnictví majetku a proti odpovědnosti. Zadeváté jsou evidentní pokusy o ničení církve a akademické sféry. „Každý nástup zla jako první odhalili staří a moudří, kteří už to jednou zažili, a mladí studenti,“ uvádí poslankyně poslední bod a vyzývá veřejnost, abychom tyto hlasy poslouchali. Podle ní nová nesvoboda nám hrozí neustále. Náznaky bychom neměli přehlížet. „Pokud budeme ignorovat symptomy jejího nástupu, budou si jednou naše vnoučata připomínat 70 let od nějakého našeho krutého Února či Května...,“ uzavírá poslankyně, která je pro referendum o EU,  přičemž je v této věci ve svém poslaneckém klubu v menšině.