Halík ve své řečí pronesl, že Karel Schwarzenberg představoval to, co je často podceňovanou podmínkou zdravého vývoje společnosti - ctnost, ctnost ušlechtilosti. Schwarzenberga označil také za vychovatele soudobé české společnosti.

„Stále platí známý Böckenfördův paradox: demokracie, politická a ekonomická svoboda jsou nejlepší formou vlády, avšak samy v sobě nemají schopnost své vlastní reprodukce a obhajoby. Zárukou udržení a rozvoje svobody a demokracie není žádná neviditelná ruka trhu, nýbrž odpovědní, morálně a duchovně ukotvení lidé, schopni kritickým prozíravým myšlením vzdorovat nebezpečí anomie rozpadu společnosti,“ pokračoval.

Toto nebezpečí je podle Halíka stále hrozivější, vidíme to ve světě i v Evropě. „I v našem blízkém sousedství, i u nás doma, jak populisté, demagogové a šovinisté vylézají nyní z temnot a jako mloci v prorockém románu Karla Čapka zdvihají své hlavy,“ dodal farář Římskokatolické akademické farnosti.

„Karel Schwarzenberg celoživotně čelil těm, kteří by chtěli vytrhnout náš národ z rodiny sjednocující se Evropy a způsobit tak morální, politickou, kulturní i hospodářskou sebevraždu naší zemi. Viděl dříve než jiní, že naše členství v Evropské unii a atlantickém obranném společenství je pro nás naprosto vitální nezbytností a hlavně národním zájmem,“ řekl Tomáš Halík.

Schwarzenberga označil za člověka spojujícího velké hodnoty, které se často kladly proti sobě. A ukázal nám všem, jak nesmírně je důležité spojení češství a evropanství, vlastenectví a světovosti. „Ukázal nám ryzí vlastenectví bez jakékoli páchnoucí příměsi nacionalismu, jedovatého národního sobectví a omezenosti. Ukázal, jaký je rozdíl mezí hrdým češstvím a zatuchlým čecháčkovstvím,“ dodal Halík.

Mimo jiné připomněl slova Karla Schwarzenberga, že těm později tolik vysmívaným hodnotám, které Havel napsal na prapor sametové revoluce- pravdě a lásce, zůstaneme věrní.