„Přijel pan prezident, povzbudil nás slovy“. Vyplavené kostely se chystají na Vánoce

Nejhůře z celé republiky dopadly farnosti na Krnovsku v Moravskoslezském kraji. Jak zjistily ParlamentniListy.cz situace je tam dokonce horší než na poničeném Jesenicku. Opět po 27 letech dopadl katastrofálně výstavný klášter minoritů v Krnově i s kostelem Narození Panny Marie, který patří díky svým unikátním rokokovým freskám k nejhezčím v celém českém Slezsku. Voda zde v boční kapli dosahovala až do výše 2 metrů a v ostatních částech kostela do metru a půl. Divoký proud si lehce poradil jak s vysokou ocelovou bránou, tak s více než tunovou řadou dubových lavic. Nejhůře dopadl kostelní oltář, který živel částečně vyvrátil a zaplavil také kryptu pod ním.

„Díky desítkám brigádníků je už klášter částečně obyvatelný a kostel už nevypadá jako po zemětřesení. Na výzvy naše i pátera Randy z Horní Benešova k nám přijížděli brigádníci z celého Česka. Například z Ostravy dojelo též 15 pomocníků vietnamské národnosti, kteří tu nejen pracovali, ale také ostatním brigádníkům i vařili. Vystřídalo se jich tu u nás tak 70, pokud by tomu tak nebylo, tak bychom jen to bahno s mým kolegou likvidovali dodnes. Půlnoční i některé další vánoční bohoslužby ale bohužel nemůžeme letos organizovat tak, jak to bylo obvyklé v minulých letech, proto jsme se domluvili s krnovským děkanem a některé sváteční mše se uskuteční ve farním kostele sv. Martina,“ informoval provinciál řadu minoritů Bogdan Sikora.

„V budově kláštera i kostela byla také poškozena řada cenných historických artefaktů, jako například vzácná pieta ze 17. století, cyklus obrazů křížové cesty z poutního kostela na vrchu Cvilín a mnoho i jiných cenných věcí. Pár dnů po povodních se k nám přijel podívat na tu zkázu i pan prezident Pavel s europoslancem Zdechovským,“ sdělil ještě provinciál Sikora. Na otázku Parlamentních listů, zda prezident Pavel slíbil nějakou finanční částku ze svých prostředků či alespoň nějakou pomoc při zajišťování peněz na opravy kostela, Bogdan Sikora odpověděl: „Pan prezident nás svými slovy povzbudil v našem pracovním úsilí, ale o nějaké finanční pomoci se nezmínil.“

Ve slezské metropoli budou postrádat jeden z vystavovaných betlémů

V Opavě dopadl ze čtyř římskokatolických kostelů nejhůře svatostánek Nejsvětější trojice, který stojí nedaleko fotbalového stadionu. Voda zde poškodila omítky do metru osmdesát a poničila kompletně celý mobiliář. V současné době už jsou v něm oklepané nasáklé omítky a probíhá vysoušení i další opravy, takže kostel bude uzavřený až do odvolání. Nicméně na různé vánoční mše mohou Opavané využít některý z dalších tří kostelů.

„Je to samozřejmě škoda, protože do kostela Nejsvětější trojice se lidé například chodili dívat na svých procházkách i na betlém a vánoční mše se zde běžně pořádaly kromě půlnoční. Škody mám konkrétně vyčíslené, jen co se týká různých cenných artefaktů, které byly poškozené, a ty dosáhly přibližně 1,5 milionu korun. Celkové náklady na opravu kostela si ale netroufám přesně určit, to musí až odborníci včetně památkářů. My jsme se zatím bavili tak o částce okolo 5 až 8milionů korun,“ prohlásil opavský děkan Václav Koloničný.

Na Jesenicku dopadly svatostánky lépe, ale i zde chybí zatím peníze na opravy

Podobně jako v Krnově i Opavě dopadly i některé farnosti v okolí těchto měst. Například do památkově chráněného kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích se dostalo asi půl metrů vody, která poničila oltář, zdi budovy i celou elektroinstalaci.

„Část oltáře se nám podařilo zachránit a také lavice. Teď intenzívně vysoušíme. Nebylo lehké sehnat vysoušeče, tak jsem některé zakoupil z padesátitisícového daru, který nám sehnaly sestry Boromejky. Vysoušení a větrání celého kostela bude probíhat hlavně od jara, až bude příznivější počasí. Počítám s tím, že některé části omítky i drenáže se budou muset osekat. Vánoční bohoslužby tak samozřejmě nemůžeme v brantickém kostele letos pořádat. Místní lidé mohou dojet buď do kostela v Krnově-Kostelci nebo do Zátora, tam je kostel postavený na vyvýšeném místě, takže i když byla celá tato obec katastrofálně zdevastovaná, tak náš svatostánek odolal. Na zátorské faře jsme pak ubytovali 23 místních obyvatel, kteří přišli o své domovy. Celkové škody na majetku kostela v Branticích odhaduji na 300 tisíc,“ uvedl farní vikář Pavel Obr.

Překvapivě na Jesenicku, kde živel také nemilosrdně řádil, je většina kostelů i farních úřadů už v provozuschopném stavu až na dvě výjimky.

„U nás v Jeseníku a v okolí sváteční mše proběhnou jako obvykle snad kromě kostela v Kobylé nad Vidnávkou, který je stále dost poškozený stejně jako fara v České Vsi. Všechny škody jsme už vyčíslily a poslaly na Ostravsko-opavskou diecézi. Ze sbírek jsme dostaly 5 milionů korun, ty peníze jsme ale darovali postiženým rodinám. Na opravy církevních staveb jsme z toho nepoužili ani korunu,“ konstatoval jesenický děkan Stanislav Kotlář.

První opravy škod se zatím financují z darů i sbírek

Všichni oslovení zástupci římskokatolické církve by ale uvítali ještě finanční pomoc na odstranění škod po povodních od svých nadřízených institucí či od státu. Na mnoha místech fungují jen v provizorních podmínkách a větší stavební opravy plánují od příštího jara, pokud se jim nějaké peníze podaří do té doby sehnat. Zatím většinu prací financují z peněz od dárců či z veřejných sbírek. V nejvíce poškozeném klášteře minoritů v Krnově se také budou opět snažit, aby se dostali do programu ministerstva kultury na záchranu architektonického dědictví, což prý nebude, dle slov provinciála Sikory, vůbec lehké. Právě před povodní se jim podařilo z tohoto dotačního titulu opravit jednu část kostelních věží, ale na zbytek už jim po zářijové katastrofě nezbydou peníze.

Podle vyjádření tiskové mluvčího Ostravsko-opavské diecéze Ondřeje Elbela ale diecéze poskytuje farnostem veškerou technickou podporu při obnově poškozených budov a jedná zároveň s pojišťovnami, u kterých byly budovy pojištěné. Ostravská diecéze se také připojila k podpoře veřejné sbírky Charity ČR ohledně humanitární pomoci a podpoře domácností, které povodeň zasáhla. V minulých dnech proběhla v celé ostravské oblasti kostelní sbírka, jejíž výtěžek přesáhl 10 milionů korun a ten byl zaslán do veřejné sbírky Charity ČR.

„Podporu zaplaveným domácnostem vyjádřili také věřící Bratislavské arcidiecéze ve Svatomartinské sbírce, jejíž výtěžek bude známý v příštích měsících. Naše biskupství se i aktivně zapojilo do poskytování humanitární pomoci, například v zajištění elektrocentrál, pitné vody, a podobně. Biskupské lesy také darovaly palivové dříví občanům Brantic,“ upřesnil ještě mluvčí Elbel. Povodňové škody na církevních majetcích v Ostravsko-opavské diecézi, včetně škod na lesních majetcích přesahují 200 milionů Kč.

Budou se poničené památky opravovat řadu let?

Nemálo církevních i dalších kulturních památek bylo zářijovými povodněmi ve Slezsku i v části Moravy dost zdevastováno. Zvláště církevní instituce v menších městech a obcích nemají na jejich opravu dostatek financí, byť se někdy jedná o skvělé unikáty, jako například rozsáhlá výzdoba rokokovými freskami od významného barokního výtvarníka Josefa Sterna (uznávaného v celé střední Evropě) v kostele Narození Panny Marie v Krnově. Kdy budou brány těchto svatostánků opět zpřístupněné veřejnosti, je ale zatím otázkou. Bude se jednat o měsíce či dlouhé roky? Ministerstvo kultury totiž na povodňové škody nevypsalo žádný specifický dotační titul, kde by se bez zbytečné byrokracie daly rychle získat finance na poškozené památkově chráněné budovy. A jestli se to podaří z běžné připravovaných programů, není teď zcela jasné, jelikož dostat se do nich bývá prý celkem dost obtížné a jejich správci či vlastníci na to nebudou mít s největší pravděpodobností ani dostatek času.

„Do 30. září 2024 byly přijímány žádosti do Programu záchrany architektonického dědictví na rok 2025 a do 15. listopadu bylo možné zaslat Ministerstvu kultury Anketní dotazníky do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2025. Ještě v prosinci letošního roku bude vyhlášen Havarijní program a Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny i krajinné památkové zóny. Žádosti vlastníci odevzdávají na příslušné územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu do 31. ledna 2025. Ministerstvo kultury také plánuje v lednu 2025 vyhlásit program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Žádosti budou vlastníci odevzdávat na příslušný úřad obce s rozšířenou působností do 28. února 2025,“ informovala Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení kabinetu ministra kultury.