Podle prezidenta ČR Petra Pavla by bezpečnostní služby měly sledovat Rusy žijící na Západě. Pavel v rozhovoru pro ukrajinskou pobočku rádia Svobodná Evropa uvedl, že i když má pochopení pro Rusy mimo svou zemi, kteří čelí kvůli ruské invazi na Ukrajinu těžkostem, „když probíhá válka, bezpečnostní opatření týkající se ruských občanů by měla být přísnější než v normálních časech“.

„Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být monitorováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku... To je prostě daň za válku,“ prohlásil prezident Pavel.

Za druhé světové války dokonce zřídil americký prezident Franklin D. Roosevelt internační tábory, v nichž bylo vězněno na 120 tisíc lidí japonského původu, ačkoliv šlo většinou o americké občany. Jak však v pátek v poledne ParlamentnímListům.cz sdělila ředitelka tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Markéta Řeháková, prezident měl na mysli výhradně a pouze srovnání s monitorovacím režimem.  Internační tábory nikoliv.

Pavel také vyjádřil očekávání, že na summitu NATO 11. a 12. července v litevském Vilniusu zaznějí konkrétní návrhy, jak nadále pomáhat Ukrajině a dát jí bezpečnostní záruky. „Co očekávám, jsou opravdu silná slova, pokud jde o dlouhodobou podporu Ukrajiny. Jsem si jistý, že se řada zemí dohodne na dlouhodobém plánu podpory Ukrajině, který nebude založen na jednorázových příspěvcích, ale na pečlivě naplánovaném dlouhodobém postupu,“ řekl Pavel směrem k summitu, kam by měl dorazit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina by podle Pavla navíc měla dostat příslib, aby se v blízké době mohla stát členem Severoatlantické aliance i EU. „Přístupový proces sice nemůže začít, když je země stále ve válce, ale uvítal bych jasnou formulaci o budoucím členství, jakmile válka skončí. Pevně věřím, že všichni vedoucí představitelé pochopí, že mít Ukrajinu na palubě – jak v NATO, tak v EU – je pravděpodobně jedinou zárukou, jak zajistit stabilitu v tomto regionu, jak posílit NATO i EU a jak udržet Rusko a jeho agresivní politiku na uzdě,“ prohlásil prezident Pavel.

NATO by podle Pavla mohlo v otázce ukrajinského členství postupovat dvěma způsoby. Jedním z nich jsou stejné záruky, jaké byly poskytnuty Finsku v období mezi prvním krokem ke vstupu a jeho ratifikací v dubnu. „Druhý způsob by se podobal bezpečnostním zárukám, které NATO nabízí Izraeli,“ vysvětloval Pavel a dodal, že konečný výsledek bude pravděpodobně záviset na tom, jak se budou jednotlivé země ochotny zavázat. „Pokud jen dáme na papír to, co už děláme pro Ukrajinu, a uděláme z toho jakousi záruku, včetně dlouhodobého plánu, zní mi to jako záruka,“ řekl Petr Pavel.

Vstup Ukrajiny do NATO by podle Pavla byl velkým posílením aliance. „Kdyby byla členem aliance dnes, byla by ukrajinská armáda bezpochyby nejzkušenější armádou v NATO,“ prohlásil prezident ČR s tím, že z technického a procedurálního hlediska je v zásadě ukrajinská armáda připravena na členství v NATO již nyní.

Nevýhodou ukrajinské armády je podle něj fakt, že má nyní ve výzbroji tak různorodé vybavení, takže až skončí válka, bude muset dojít ke stabilizaci a k unifikaci vybavení. To je však prý jen menší technická záležitost.