Autor knihy je James Kirchick, mladý americký novinář, který několik let pracoval v redakci Svobodné Evropy. Jeho úhel pohledu a názory tomu podle Bašty odpovídají, ale nijak mu nebrání, aby se o evropské a americké politice vyjadřoval fundovaně, otevřeně a kriticky. „Hned v úvodu konstatuje, že v průběhu posledního desetiletí se světadíl, který se obecně považuje za „vývozce bezpečnosti“, požehnaný záviděníhodným obdobím desítek let míru, sám stává zónou nestability,“ uvedl.

Otevřeně v ní mluví o tom, že Evropská unie směřuje k válečnému konfliktu v jakési reminiscenci na třicátá léta minulého století. Kirchick publikuje tři roky staré statistické údaje a výsledky výzkumů veřejného mínění, o kterých se prý v našich médiích hlavního proudu nikdy nedočteme, přestože se týkají euroatlantické vazby a NATO.

„Například jen 49% Američanů se staví k NATO kladně, ale rychle roste počet těch, kdo na Alianci pohlížejí kriticky. Stejný trend lze pozorovat v Německu, kde příznivý názor na členství zastává jen polovina občanů,“ uvedl exvelvyslanec a dodal, že na otázku, zda by mělo NATO bránit spojence, na nějž zaútočí Rusko, negativně odpovědělo 47% Španělů, 51% Italů, 53% Francouzů a 58% Němců, čímž se vlastně od Článku 5 Severoatlantické smlouvy distancovali. „Takže to, co jsme dlouho tušili, zde máme černé na bílém,“ dodal.

Zaujalo ho také prý autorovo vysvětlení, proč ve všech členských zemích EU stále roste podpora nesystémových politických stran, které J. Kirchick označuje za xenofobní a populistické. „Považuje to za výsledek oficiální politiky, v níž se slušným, obyčejným lidem říká, že jasně viditelné společenské jevy (No go zóny, kriminalita migrantů, atp.) nejen neexistují, ale také že i vyslovování obav z těchto údajně neexistujících jevů představuje rasismus,“ popsal autorův pohled na věc.

Evropské elity svým potlačováním diskuze o otázkách migrace a národní identity jen vykrmily draka, kterého chtěly zabít, dodal Bašta. Poukázal následně také na to, že průzkum Pewova výzkumného střediska z roku 2016 v 10 členských státech Unie ukázal, že s řešením migrační krize ze strany EU nesouhlasí většina obyvatel (např. ve Švédsku celých 88%), což přesouvá voliče od klasických k nesystémovým politickým stranám.

J. Kirchick se nebojí poukázat na negativní důsledky migrace ze Severní Afriky a Blízkého východu do EU. „Nejsilněji to zaznívá v 5. kapitole nazvané Francie bez Židů. Konstatuje, že antisemitismus je sice problémem po celé Evropě, ale nejviditelnější a nejnebezpečnější je ve Francii, která má nejvíce židovských obyvatel a současně i nejvíce těch muslimských z celého kontinentu,“ doplnil s tím, že důsledkem toho je, že jen v roce 2015 se z Francie vystěhovalo do Izraele 8000 francouzských Židů, kteří se tak stali součástí největší migrace západoevropských Židů do Izraele od roku 1948.

• Původní zdroj ZDE

„Můj dojem po přečtení knihy je takový, že autor chtěl hájit liberální demokracii a proto upozornil na všechny, kdo ji dle jeho názoru ohrožují. Není to jen Vladimír Putin či Viktor Orbán, ale také Donald Trump, o němž tvrdí, že patří do celosvětové vlny neliberálních populistů jako ukázkový autoritářský demagog,“ uvedl Bašta s tím, že za skutečnou hrozbu pro demokratickou budoucnost Evropy autor nakonec musel označit současné vedení Evropské unie. „Evropa se prý totiž stala v americkém výrazivu politologů a pravicových politiků neslušným slovem, přezdívkou pro jakési mdlé kolektivistické hnutí vedoucí svůj světadíl do nicoty,“ uzavřel.