Bruselské Politico píše o rumunských květnových prezidentských volbách jako o „existenciální volbě“. Opakované prezidentské volby v klíčové černomořské výspě EU i NATO podle unijního serveru hrozí, že „Rumunsko sejde ze své evropské cesty“.

Počátek příběhu je celkem známý. Poprvé šli Rumuni k volbám před koncem loňského roku a hladké zvolení si plánoval premiér Marcel Ciolacu. Jeho sociálně demokratická strana, zakládaná někdejším komunistickým tajemníkem Illiescem, který se v roce 1989 postavil proti Ceaucescovi a nechal jej popravit, dominuje rumunské scéně celých pětatřicet let a je nepostradatelnou součástí evropského socialistického mainstreamu.

Ke spolupráci přiměla i prezidenta Klause Iohannise, který byl původně zvolen jako hlas protestu. S rozdáním karet ale nebyla spokojena menší koaliční Národně liberální strana, která tajně finančně podpořila odepisovaného opozičního kandidáta Calina Georgesca, aby premiérovi odčerpal nějaké hlasy.

Georgescu, přírodovědec s životopisem v různých agenturách OSN, se stal výraznější politickou veličinou až v posledních letech, když se jeho názory začaly blížit Donaldu Trumpovi. Díky svému zaměření se stal známým hlavně kritikou pandemických opatření a jeho hlavní zónou byl od počátku internet.

Kampaň konzervativního kandidáta na síti TikTok měla ale takový zásah, že přes prognózy výsledku kolem pěti procent dokázal první kolo vyhrát. A premiér Ciolacu vůbec nepostoupil do druhého, což bylo původně ohlašováno jako největší překvapení.

Francouzská TV o rumunských volbách: Podle exit pollů vede premiér Ciolacu

Po prvním kole začaly některé servery spojovat nečekaný úspěch Georgesca s podporou z Ruska. Tématu se chopily rumunské tajné služby a na základě jejich informací rumunský Ústavní soud celé volby zrušil.

Nové volby byly vypsány na květen a Calinu Georgescovi, který se mezitím stal lídrem všech průzkumů, v nich volební komise zakázala kandidovat, stejně jako další pravicové kandidátce. Zdůvodněno to bylo jejich „nerespektem k ústavě“.

Coby „náhradník“ s plnou Georgescovou podporou tak do voleb nastoupil George Simion, předseda Aliance pro rumunskou jednotu. Druhá nejsilnější parlamentní strana je členem Evropských konzervativců a reformistů a sám Simion, ještě ani ne čtyřicetiletý energický diskutér, je v rámci frakce, ke které stále patří i česká ODS, velmi výraznou tváří.

Podle Politico je ale však „vůdce krajně pravicové Aliance“ (ta je také identifikována jako ‚antivakcinační‘) a „kandidát pro nacionalistické voliče“. A to prý Brusel rozhodně nemůže „sledovat z pohovky“.

Jak uvedlo Politico: „Rumunsko je podle počtu obyvatel jednou z největších zemí EU, klíčovou zemí na východním křídle Evropy a NATO a významnou vojenskou mocností. Vítězství politika skeptického k EU i NATO by zasadilo ránu plánům na blok na podporu Ukrajiny v jejím boji proti Rusku.“

Proto bruselský web modeluje různé scénáře rumunských voleb. V nich jsou průzkumníky identifikováni celkem čtyři favorité, Simion je mezi nimi momentálně lídrem. Hlavní voličskou základnu má na venkově, mezi mladými voliči cítícími beznaděj, a možná překvapivě také u Rumunů v zahraničí.

Naopak ve velkých městech dominuje Nicusor Dan, starosta Bukurešti, který se se svou někdejší stranou rozešel kvůli tomu, že odmítala sňatky homosexuálů. Jeho občanské aktivity v minulosti podporovaly neziskovky George Sorose, ujišťuje ale, že na své politické kampaně od nich nikdy žádné peníze nepřijal.

Fotogalerie: - Hnusná i krásná Bukurešť

Vládní strany do voleb vysílají veterána Crina Antonesca, který si prezidentský úřad už neoficiálně vyzkoušel, když v roce 2012 vykonával pravomoci coby předseda senátu. V aktivní politice ale není od roku 2014.

Čtvrtým z favoritů je pak Victor Ponta, trojnásobný premiér za sociální demokracii a dlouholetý stranický předseda. Ponta, který po korupčních aférách musel politiku i sociální demokracii zcela opustit, je ale nyní považován za spíše protivládního kandidáta, který má sympatie hlavně u starších voličů. Před volbami začal kritizovat ukrajinskou anabázi a průzkumníci soudí, že by mohl Simionovi odebrat podstatnou část Georgescových voličů.

„Byl by vnímán ve srovnání se Simionem jako více proevropský kandidát,“ zdůraznil pro Politico rumunský politolog Stefureac. O Simionovi se mezitím před volbami rozšířily fámy o jeho styku s ruskými špiony a připomíná se, že má zákaz vstupu na Ukrajinu.

Druhé kolo mezi Pontou a Simionem by podle Politica mohlo být velmi těsné. Úvahy o souboji bez účasti předsedy „unionistů“ jsou více akademické, ale lze si představit i souboj Ponty s provládním Antonescem.

Fotogalerie: - Za demokracii v Rumunsku

Během posledních týdnů se ale může stát cokoliv. Do Bukurešti má přijet syn amerického prezidenta Donald Trump mladší, což by bylo vnímáno jako jednoznačná podpora pro Simiona, který se k myšlenkám hnutí MAGA hlásí poměrně jasně.

První kolo rumunských prezidentských voleb se má konat 4. května, druhé případně 18. května.

Psali jsme:

Zakázaný prezidentský kandidát: Chtějí 3. světovou válku. Rumunsko je řízeno z ciziny. Obvinění Macrona

Průvod Prahou za svobodné volby. Co se stalo v Rumunsku, mohou zopakovat i u nás

O čem se nemluví v souvislosti s Rumunskem: Největší základna NATO v Evropě

V Rumunsku zatkli 101letého generála. Chtěl prý zemi vyvést z NATO a přejmenovat