„Totální ztráta vlivu státu na strategický průmysl je jeho chybou,“ říká letecký historik

09.02.2023 9:45 | Komentář

Český letecký průmysl se může opřít o více než stoletou tradici, jejíž základy byly vybudovány bezprostředně po vzniku samostatného Československa v roce 1918. Hned po něm začínaly vznikat první letecké továrny. Vůdčí představitelé nově vzniklé republiky velmi dobře odhadli význam letectví nejen pro civilní dopravu, ale také pro oblast obrany mladého státu.

„Totální ztráta vlivu státu na strategický průmysl je jeho chybou,“ říká letecký historik

Foto: Archiv Aero Vodochody
Popisek: Jeden z nejmodernějších reprezentantů českého leteckého průmyslu, letoun L-39 NG od společnosti Aero Vodochody

„Po válce bylo jasné, že kdo nebude mít vlastní letectvo, bude významně oslaben a stát nebude mít možnost se bránit ostatním,“ potvrdil správnost strategického rozhodnutí politiků první republiky v pořadu Českého rozhlasu historik Petr Kolmann.

Malá republika ve středu Evropy postupně otevírala letecké továrny, které se soustřeďovaly především na licenční projekty. Inženýři a dělníci nové republiky však dokázali zužitkovávat získané zkušenosti ve vlastní konstrukční řešení. Podmínky k rozvoji nových nápadů a řešení našli konstruktéři v nově vzniklém Vzduchoplaveckém studijním ústavu Ministerstva obrany (dnešní Výzkumný letecký a zkušební ústav), který byl založen v roce 1922. „Tato instituce zpočátku pracovala čistě teoreticky. Byla to spíše badatelská činnost, která se podílela i na tvorbě nového názvosloví, které chybělo. S přibývajícími roky se však počet úkolů rozrůstal. Výzkumy začaly až po dostavbě areálu v Letňanech,“ doplnil historické okénko Petr Kolmann. Na konci dvacátých let disponoval ústav i aerodynamickým tunelem, což byl pro rozvoj nových směrů v letectví nesmírně důležitý moment. Československo se stalo soběstačným při vývoji i výrobě vlastních letadel.

„Československá republika ve dvacátých letech minulého století rozhodně držela krok s evropským i světovým letectvím. Na konci třicátých let sice došlo k malinkému zaostávání, protože světové letectví šlo cestou stavby celokovových letadel, což byla cesta, která se nám nedařila dost dlouho realizovat. Určitě jsme však drželi krok minimálně s evropským, ale i světovým průměrem,“ pokračuje v historické exkurzi Kolmann.

Rozpoutání druhé světové války znamenalo přesun českého leteckého průmyslu do německých rukou. Konec českého leteckého průmyslu a jeho výzkumného ústavu to však neznamenalo. Naopak. „Němci si byli vědomi, jaký potenciál v českém výzkumném ústavu je. Chtěli jej náležitě využít pro svoje potřeby. S úkoly, které do tehdejšího výzkumného ústavu zadávali, zajišťovali i moderní výpočetní techniku, což mělo výhodu po konci války, protože technika i hodně drahé a přesné přístroje se využívali ještě řadu let po válce. Druhá světová válka, se všemi negativy, které pro Československo přinášela, tak pro oblast letectví i výzkumu byla i přínosem. Přínosem vykoupeným krví,“ podotýká Petr Kolmann.

Po válce a především po roce 1948 se celý letecký průmysl přeorientoval na tehdejší Sovětský svaz a licenční výrobu jeho letadel. Výzkum a vývoj československých letadel však pokračoval. „Dokonce vznikla centrální konstrukční kancelář při výzkumném ústavu, jejímž úkolem bylo vyvíjet letadla až do podoby prototypů. Tak například vznikl první cvičný proudový letoun L-29 Delfín nebo celokovový kluzák L-13 Blaník,“ připomněl Kolmann.

Období padesátých a šedesátých let se do historie československého a českého letectví zapsalo nesmazatelným písmem. „L-29 byl nejzářnější příklad toho, že Československo dokáže jako jedna z devíti zemí světa kompletně na svém území vyvinout a vyrobit letadlo včetně proudového motoru. Zařadil se také na samotnou špičku v počtu prodaných a provozovaných letounů této kategorie. Delfín byl v tu dobu zjevením, protože do té doby se u nás vyráběla jen vrtulová letadla,“ vyzdvihl význam prvního proudového letounu generální ředitel VZLÚ a letecký expert Josef Kašpar. Na L-29 pak navázal L-39, L-159 a dnešní L-39 NG z výrobních linek AERO Vodochody.

Před rokem 1989 se však neobjevovala na nebi jen proudová letadla z Vodochod. Tehdejší Československo posílilo pozici na špičce světových leteckých velmocí i úspěšným projektem středního dopravního letounu L-410 Turbolet z LET Kunovice, který patřil a dosud patří ve své kategorii mezi nejprodávanější a nejprovozovanější letadla na světě. Díky konstruktérům z Kunovic dokázala „Čtyřistadesítka“ spolehlivě létat v náročných klimatických podmínkách a startovat či přistávat i na nezpevněných letištních plochách.

Úzká orientace na tehdejší Sovětský svaz a východní trhy znamenala obrovský problém po společenských změnách v roce 1989. „Náš letecký průmysl byl součástí leteckého průmyslu východního bloku a ten najednou nebyl. Najednou jsme neměli zákazníka. Produkty, které jsme uměli, byly vyráběny z materiálů, které západem nebyly akceptovány. Letadla byla certifikovaná podle norem východního typu a neodpovídala západním zvyklostem. Celý letecký průmysl musel vynaložit obrovské úsilí, aby se vůbec udržel,“ zdůraznil v Českém rozhlase Josef Kašpar. V posledním období soukromé investice vrátily nejvýznamnější výrobce letadel zpět do českých rukou, a tak budování opravdu českého leteckého průmyslu může v dalších letech pokračovat.