Čím dál jasnější je, že Nord Stream 2 bude dostavěn. My jsme ekonomicky dost na Německu závislí. A to zase, když chce odbourat uhlí i jádro, bude závislé na ruském plynu. Co to znamená? Budeme nuceni do budoucna pozměnit svůj dosti pošramocený vztah k Rusku? Nebo jaké to bude mít dopady? Co to udělá se vztahem Evropy k Rusku? Jsou tu země, které Rusko nemusí vůbec – Británie, Polsko, Pobaltí. Ale pak tu máme právě Německo, což je nejdůležitější země EU, která se může díky levnému plynu z Ruska ještě více ekonomicky zvednout... Budou pokračovat sankce? Bude ještě i v budoucnu snaha integrovat do Unie země z ruského příhraničí, respektive postsovětského prostoru, jako tomu bylo například s Ukrajinou? Tyto otázky ParlamentníListy.cz položily bezpečnostnímu poradci a bývalému řediteli vojenské rozvědky generálovi v záloze Andoru Šándorovi.

„Nord Stream 2 nepochybně dokončen bude, k čemuž i významně pomáhá změna postoje Joea Bidena, který realisticky pochopil, že Německo svoji ekologickou politiku založenou odchodem od jádra a uhlí není schopno realizovat jinak než prostřednictvím ruského plynu,“ konstatoval na úvod. „Za druhé bych chtěl říci, že není třeba příliš přehánět reminiscence druhé světové války na to, jaký mohou mít vliv na vztah Rusko a Německo,“ domníval se.

„Osobně jsem přesvědčen, že hlavním ekonomickým zájmem Ruska je prodávat svoje komodity na Západ. Rusko toho v zásadě tolik k vývozu nemá. S Německem jsou si v tom souzení a rýsuje se tu strategické partnerství. Rusko dobře ví, že nemůže zároveň prodávat ropu a hlavně zemní plyn do Německa a západní Evropy a válčit v Pobaltí nebo něco takového,“ objasnil.

„Británie je mimo Evropskou unii, takže její vztahy s Ruskem budou ovlivňovat pouze jejich bilaterální vztahy. Navíc je třeba připomenout, že šéf ruské civilní rozvědky SVR Naryškin se dohodl na obnovení či pokračování součinnosti s britskou MI6. To je věc, která by se neudála, pokud by pro ni ve Velké Británii nebylo jisté politické pochopení,“ uvedl a obecně dodal: „Mezi Ruskem a Západem budou rozpory, které budou vycházet z prosazování ruských národních zájmů v zahraničí, a zároveň tu budou místa, na kterých se Rusko s námi dohodne, protože je to v jeho zájmu. Rusko má pragmatickou zahraniční politiku bez rozporuplných symbolů a vyjádření, která k ničemu nejsou. Jejich zahraniční politika směřuje k jejich životním zájmům,“ sdělil.

Kromě prodeje nerostného bohatství je podle něj ruským národním zájmem zastavit rozšiřování Severoatlantické aliance směrem k jeho území. „Bylo by dobré, pokud by se Rusko dohodlo především s Joem Bidenem na nějakém moratoriu na další rozšiřování Aliance, ale zároveň hledání jiných garancí pro země, o kterých se hovoří, že mají ambice se stát členy Severoatlantické aliance, a zároveň je to solí v očích Rusů. Po mém soudu je potřeba vybudovat evropskou obrannou strukturu, která bude respektovat, že Rusko má evidentně nepřekonatelnou potíž s rozšiřováním Aliance k jeho území. Zároveň ale země, které zůstanou mimo, a přitom mají tuto ambici, že jim bude dán a dodržován bezpečnostní statut, tak aby Evropa byla bezpečnější než nyní,“ řekl Šándor.

Česká zahraniční politika bohužel nevykazuje příliš racionálních prvků

Česká zahraniční politika podle něj bohužel nevykazuje příliš racionálních prvků. „Jde spíše o symboly, které ničemu, a už vůbec ne nám, mohou pomoci. Jediná věc, která se asi povedla, je, že se nám konečně podařilo snížit počet zaměstnanců ruské ambasády, ve které pracovala řada příslušníků SVR, GRU, možná i FSB. Ale jinak si nemyslím, že se česká zahraniční politika vůči Rusku a náš vztah k Rusku dostal na nějakou žádanou úroveň,“ uvedl generál.

„A vypadá to podle summitu Evropské unie, a myslím, že summit NATO to potvrdí, že kromě verbální podpory nebudeme podpořeni vůbec. Přišlo mi hodně trapné a ponižující, když premiér Babiš žádá, možná prosí o vyhoštění jednoho ruského diplomata. V situaci, kdy některé země si nechtějí kazit vztahy s Ruskem. Obzvlášť po koronavirové pandemii je tu otázka vakcinace a zasažených ekonomik celého světa,“ všímá si.

„Bohužel celá ta věc přišla v nevhodnou dobu. Pokud budeme zůstávat na pozicích, na kterých teď jsme, může se stát, že budeme osamoceni. Nikdo nám kromě slovních vyjádření moc nepomůže a možná můžeme také cítit z některých zemí – těch velkých –, že jim za to ani moc nestojíme, protože jejich zájmy jsou jiné,“ sdělil.

„Měli bychom pečlivě sledovat v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, jaké skutečné zájmy mají jednotlivé, především velké členské země Evropské unie a NATO ve vztahu k Rusku, tak abychom se nedostali mimo náš národní zájem. A ten je s každým, kdo o ně usiluje, mít dobré vztahy. Zajistit si ekonomickou, obchodní a jinou spolupráci, což v konečném důsledku povede k bezpečnosti České republiky. Mám pocit, že se tak úplně neděje,“ domníval se.

„Polsko bych v tom nijak nevyzdvihoval. Přestože je Polsko kvůli historickému vývoji silně antiruské, tak nás ve vyhošťování ruských diplomatů nepodpořilo. Pobaltí tak učinilo symbolicky. Ale řekněme si na rovinu – a není to nic ve zlém – vliv Pobaltí na to, co se děje v Evropě, bych nepřeceňoval,“ vysvětlil.