Každoroční chřipková epidemie řádí v Česku v zimním období od prosince do března a zpravidla se jí nakazí statisíce lidí. Chřipka je virová infekce, kterou rozhodně nelze podceňovat. Rozhodně nejde jen tak o nějakou „chřipečku“. Příznaky pravé chřipky nastoupí velmi razantně. Patří k nim především zimnice a vysoká horečka i přes 40 °C a velmi dráždivý suchý kašel. Obvykle se přidá silná bolest svalů a kloubů, únava a také bolest hlavy a očí, a to až tak, že člověk není schopen běžného fungování. Závažné virové onemocnění oslabí celý organismus, a přitom u rizikových pacientů může dojít k rozvoji závažných až život ohrožujících komplikací, jako jsou bronchitida a zápal plic, zánět srdečního svalu, zánět ledvin, zánět pohrudnice nebo i zánět mozkomíšních blan. U dětí se v návaznosti na chřipku nejčastěji rozvine zánět středního ucha nebo dutin, tyto komplikace ale mohou postihnout i dospělé.

Na chřipku jsme téměř pozapomněli během dvou covidových let 2020–2022, kdy ji „nahradil“ covid-19. Právě koronavirová infekce je virovým onemocněním, které může být s chřipkou zaměněno. Při obou těchto chorobách se objevují horečky, únava a suchý kašel. Chřipku oproti covidu provázejí intenzivnější bolesti těla i bolest za očima. Navíc koronavirus má ve srovnání s chřipkou specifické projevy jako ztrátu chuti a čichu, vyrážku nebo tzv. covidové prsty u dětí. Závažným příznakem, který se u covidu-19 rozvíjí, je dušnost. Tou pacienti netrpí, pokud u nich v důsledku chřipky nedojde k rozvoji zápalu plic. Chřipce v Česku ročně podlehne kolem dvou tisíc lidí a je obzvláště nebezpečná pro lidi starší nebo s chronickými chorobami, ale i pro těhotné ženy a rovněž pro děti.

Těžké průběhy vyžadují připojení na plicní ventilaci

Letošní sezóna chřipky, která by už podle odborníků měla být za svým vrcholem, se projevuje těžkými průběhy choroby. Pacienti kvůli tomu potřebují speciální péči, tedy připojení na plicní ventilaci, nebo dokonce i mimotělní podporu, takzvané ECMO. Nemocnice letos hlásí, že pacientů s těžkým průběhem je daleko více a hlavně jejich stav je o dost vážnější než při loňských chřipkách. Z dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v této chřipkové sezóně bylo do poloviny února hlášeno celkem 286 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče. Z těchto pacientů 58 infekci podlehlo.

V České republice není očkování proti chřipce povinné, ale Česká vakcinologická společnost doporučuje, aby ho každoročně podstoupili zejména všichni starší padesáti let a děti ve věku šest měsíců až pět let. Stejně tak by měli postupovat pacienti s chronickými onemocněními, rovněž ženy, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny, těhotné, zdravotničtí pracovníci a klienti a zaměstnanci zařízení sociální péče, případně podobných služeb.

Imunita zapomněla při izolaci, co chřipkový virus je

Imunolog Jiří Šinkora se na sociálních sítích obrátil na ty, které zajímá, proč je letošní chřipková epidemie tak výrazná. „Chřipka je typický virus, přenosný přes dýchací cesty, který má schopnost vysoké četnosti mutací. Existuje v mnoha formách a na rozdíl od všech jiných virů dokáže přeskládávat geny různých svých forem jako kazety a je to jeho existenční strategie. A zatímco si lidská, prasečí a ptačí populace vytváří imunitu proti současné formě, chřipka nadále obchází zeměkouli, přehází genové úseky, vynoří se jako nový kmen a začne další pouť. Jenomže je to pořád jenom chřipkový virus. To znamená, že páteř tohoto virového druhu (otisk stopy) si nese s sebou. Tím pádem ji ti, kteří se proti virům dobře brání díky těm slavným T buňkám, ji dovedou rozpoznat a jakžtakž se s tím částečně novým kmenem vypořádají,“ vysvětlil na úvod.

Ale pak se vrátil k tomu, kvůli čemu či komu je letošní chřipková epidemie tak výrazná. „Díky těm, kteří vás zbytečně zavřeli, izolovali, buzerovali a některé i ekonomicky zničili, vaše imunita zapomněla, co chřipkový (a nejen chřipkový) virus je. Teď si za svou blbost platíte. Já jsem zcela zdravý. Je sice fakt, že mi bylo líto být v Lublani v Radissonu skoro sám, ale uhájil jsem tím svou slizniční imunitu. Protože jsem potkával pčíkající lidi. Celotělní imunita neodpouští, zatímco povrchová ze zcela pochopitelných, řekněme, kapacitních důvodů musí zapomínat. Platíme za to, že ministry zdravotnictví byli v pořadí průměrný zpěvák a vlezdoprdelka, epidemiolog, který na vás úspěšně vydělává, dezinformátor z Brna, potom něco, co jsem vůbec nepochopil, a nakonec lidový vypravěč,“ pustil se imunolog do „covidových“ ministrů zdravotnictví.

Nízká proočkovanost stojí zbytečně lidské životy

Poněkud jiné vysvětlení má epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. „Chřipka letos prostě ukázala, co umí udělat v nízko proočkované populaci. Na jednotkách intenzivní péče ležely s těžkým průběhem hlavně starší osoby a pacienti s více nemocemi. Specifickou ochranou významně snižující počet hospitalizací a úmrtí je právě očkování,“ říká pro ParlamentníListy.cz Rastislav Maďar. Poukazuje na to, že Evropská unie doporučuje proočkovanost rizikových osob, které mají vakcínu zdarma, na úrovni 75 procent, u běžné populace nad 20 procent. „Toho některé země dosahují, Česko však nikoliv,“ podotýká.

„Proočkovanost rizikových osob s pravděpodobností horšího průběhu chřipky je u nás jen mezi dvaceti a třiceti procenty. Potom to zbytečně stojí nejen lidské životy, ale také způsobuje velké finanční škody. Jedinou cestou, jak tomuto problému systémově do budoucna zabránit, je tedy zvýšit počet zájemců z řad rizikových osob o očkování proti chřipce. Pokud někdo navrhuje jejich promořování bez jakékoliv ochrany, je to riskování životů, které na základě medicíny založené na důkazech není doporučovanou variantou žádné respektované věrohodné medicínské instituce,“ upozorňuje Rastislav Maďar, odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí i na cestovní a tropickou medicínu.